Úvod do teologie Trojjediného Boha 18. díl

Úvod do teologie Trojjediného Boha 18. díl

Profesor Ctirad Václav Pospíšil v tomto díle ukončí VI. kapitolu o zrodu trinitologie v prvních čtyřech staletích křesťanské éry výkladem o jednání Konstantinopolského koncilu, který se konal v roce 381. Osmnáctý pořad vzdělávacího cyklu dogmatiky vám Jana Beránková nabídne v pondělí 1. února 2010 od 16 hodin. První reprízu uvádíme v nočním programu následující čtvrtek pět minut po půlnoci, druhou reprízu v neděli 7. února v 10 hodin 30 minut. Pořady můžete vyhledat také v audioarchivu a na webových stránkách Proglasu.

V 18. díle pořadu nalistujeme v knize "Jako v nebi tak i na zemi" (vydané nakladatelstvími Krystal OP a Karmelitánské nakladatelství v roce 2007) stranu 305.

            Od nicejského koncilu uplynulo 56 let. Ta léta patří k nejbouřlivějším z teologického hlediska v dějinách církve vůbec. V první fázi (325–361) se postupně profilují dva velké tábory. Především západ obhajující homoúsion tó Patri – soupodstatnost. Druhý tábor hovoří důrazně o třech hypostazích. Objevují se tu subordinacianistické a ariánské důrazy. Je to především na území antiochijského patriarchátu, částečně v Alexandrii a v Malé Asii – přímo v Konstantinopoli.

VI. 2.1.2. Atanáziova trinitární teologie

Sv. Athanasius se narodil kolem roku 298 v Alexandrii. Byl na 1. nicejském koncilu jako sekretář biskupa Alexandra. Toho, který tvrdě odsoudil Aria. V roce 328 se stal Alexandrovým nástupcem, ačkoli ještě neměl kanonický věk třiceti let. Byl celkem 5x exkomunikován odpůrci nicejského koncilu a znovu se vracel na biskupský stolec v Alexandrii. Setrval v úřadě až do smrti v roce 373. Východní církev dala Atanáziovi titul  "otec ortodoxie" a západní jej počítá mezi čtyři největší východní církevní otce.

VI. 4. 2. 1. 3.   Trinitární teologie Hilaria z Poitiers

Hilarius  (audio MP3)Hilarius pocházel z pohanské rodiny, křesťanství přijal v dospělosti, protože nenacházel útěchu v dílech filozofů a cítil prázdnotu života bez Boha. V roce 350 se stal biskupem v Poitiers na jihu Francie. V roce 356 se odmítl podřídit tlaku císaře Konstancia ve věci Atanáziova odsouzení. Proto musel do vyhnanství na východ. Tam pochopil, že ne všichni teologové východu jsou ariáni. Sepsal latinsky své největší dílo De trinitate. Dospívá k závěru, že bychom měli propojit homoúsion to Patri s třemi hypostazemi. Že západ musí přijmout východ a východ západ. Že je to také ekleziologická událost a že plná pravda je paradoxální.

Určitým předělem je smrt císaře Konstancia v roce 361. Mnoho obhájců nicejského pravověří se mohlo vrátit domů.

VI. 4.2.2.         Postupné překonávání krize, spory o božství Ducha svatého

VI.4.2.2.1.       Přehled událostí v šedesátých a sedmdesátých letech 4. století

Vystupují tzv. pneumatomachové,  (audio MP3)pneumatomachové, kteří  popírají božství Ducha svatého. V Konstantinopoli popíral božství Ducha svatého biskup Makedonios.  Athanasius naopak v "Listu Serapionovi"  (biskup) zdůvodňuje božství Ducha svatého. Argumentuje jednak křestní formulí Mt 28, 19 a jednak spirituálně:

"(…) pokud by ale Duch svatý byl pouhým tvorem, pak by jeho prostřednictvím nikdo nedocházel spojení s Bohem, a tak bychom byli spojeni pouze se stvořením a byli bychom naprosto odděleni od Boží přirozenosti. (…)"

VI. 4. 2. 2. 2.   Trinitární teologie Basila Velikého

Velký organizátor mnišského života na východě, biskup z Caesareje, budovatel charitativního díla, obhájce pravověří proti arianismu a pneumatomachismu, usmiřitel neariánských myšlenkových proudů. Narozen křesťanským rodičům v roce 330 v Caesareji v Kappadocii. Po smrti biskupa Eusebia byl v roce 370 zvolen jeho nástupcem v Caesareji. Zemřel v roce 379.

Basil (audio MP3)Basil sice staví Ducha svatého na roveň Otci a Synu, obhajuje jeho božství, hovoří o jediné společné přirozenosti Boží, nicméně nikdy nevysloví větu: "Duch svatý je Bůh". Neřekne také, že Duch svatý je "homoúsios" s Otcem a Synem, i když hovoří o soupodstatné Trojici. Duch svatý prostě není zplozený a není ani tvorem, jeho způsob bytí se podle Basila lidským intelektem nedá vystihnout.

VI. 4. 2. 2. 3.   Trinitární teologie Řehoře Naziánského a Řehoře z Nyssy

VI.4.3.2.          První konstantinopolský koncil r. 381

V roce 379 se ve východní části říše stal císařem Theodosius I. Veliký. Přinesl zásadní obrat ve prospěch protiariánských názorů. Dal svolat koncil do Konstantinopole. Veřejná zasedání koncilu se odehrávala v bazilice svatých Apoštolů, jinak koncil pracoval v jednom chrámu u císařského paláce. Tradičně se hovoří o 150 biskupech, kteří se koncilu zúčastnili, a proto se Konstantinopolské krédo někdy označuje jako Vyznání víry sto padesáti otců. První fázi předsedal antiochijský biskup svatý Melétios. (Nejprve nepřijal a později se už přikláněl k nicejskému vyznání víry. Nebyl však přesto nikdy jako antiochijský biskup uznán Římem a Alexandrií.) Po jeho skonu (+381) se předsednictví v jednání koncilu ujal Řehoř Naziánský.  

Konstantinopolské vyznání víry (text "K")

"Věřím v jednoho Boha.

Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, všeho viditelného i neviditelného.

Věřím v jednoho Pána Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího, který se zrodil z Otce přede všemi věky: Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, nestvořený, jedné podstaty s Otcem (homoúsion tó Patri): skrze něho všechno je stvořeno. On pro nás lidi  a pro naši spásu sestoupil z nebe. Skrze Ducha svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem. Byl za nás ukřižován, za dnů Poncia Piláta byl umučen a pohřben. Třetího dne vstal z mrtvých podle Písma. Vstoupil na nebe, sedí po pravici Otce. A znovu přijde, ve slávě, soudit živé i mrtvé a jeho království bude bez konce.

Věřím v Ducha svatého, Pána a dárce života, který z Otce vychází, s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován a mluvil ústy proroků.

Věřím v jednu, svatou, všeobecnou, apoštolskou církev. Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů. Očekávám vzkříšení mrtvých a život budoucího věku. Amen."

Překlad, pochopitelně bez pozdějšího dodatku "i Syna" - "Filioque," je převzat z Misálu na každý den liturgického roku (Kostelní Vydří 2000).

VI. 4. 3. 3.       Synody v Konstantinopoli a v Římě roku 382, konec arianismu v Římské říši

Samotný Konstantinopolský koncil nachází svůj epilog v synodách, (audio MP3)synodách, jež se konaly v roce 382. Věroučné výroky představují doplněk či autentický výklad znění "K".

Regiony

Regiony

Blahopřání

Pošlete svým blízkým k narozeninám či svátku písničku s přáním.

Darujte Proglas!