Církev a válka: papežové a problematika světových válek II – 13. díl

Minule jsme hovořili o nacistické politice vůči katolické církvi, která byla realizována ve třech fázích a připravili jsme si tak pozadí pro odpovědi, ke kterým jsme se už nedostali. V bodě, kde jsme minule rozhovor přerušili, nyní navážeme. Pokračovat budeme v hodnocení mnohdy kritizovaného papeže Pia XII., kterému se často vytýká údajný laxní přístup v konfliktu s Třetí říší.

Host vysvětluje, že se papež v té době ocital mezi dvěma mlýnskými kameny a každé slovo musel vážit s přesností lékárnických vah. Každé jeho slovo mohlo vzbudit zuřivou agresi nacistů a každé kázání i běžných duchovních, jež by se dalo pochopit dvojznačně, je mohlo přivést do koncentračního tábora. Papežova slova proto musela být volena velmi opatrně, aby nezpůsobila pravý opak.

Host dále zmiňuje pronásledování Židů a napadení Polska nacistickou říší. Papež Pius XII. se snažil Židům pomáhat skrytou činností prostřednictvím církevních institucí, jimž dal pokyn, aby je ukrývali. V Římě za tímto účelem zrušil klauzury v klášterech. Aktivity tohoto papeže v mnohém zůstaly skryty.

Na úplný závěr vzdělávacího cyklu host zdůrazňuje, že válka v žádném případě nikdy nebyla a není Božím záměrem. Válka vzniká ze zneužití svobody člověka. Poukazuje na první biblický příběh Adama a Evy, kdy jim had našeptává „budete jako Bůh“. Tomuto pokušení podléhají lidé stále a podléhali i v minulosti. „Když se člověk ve své pýše a namyšlenosti staví na místo Boží a sám chce rozhodovat o tom, co je dobré a co není, co je hřích a co je dobro, pak to má velmi negativní důsledky, jež mohou vyvrcholit i válečným konfliktem.“

Těmito slovy končí vzdělávací cyklus Církev a válka. Před námi je ještě jeden pořad, v němž bude host odpovídat na otázky posluchačů. Své dotazy již neposílejte, uzávěrka již skončila. Děkujeme za pochopení.