U: Vřesová studánka

Tehdy tam také Žerotínové nechali postavit kapli. V první polovině 19. století přibyla k Vřesové studánce útulna pro poutníky. Brzy se z ní stal hostinec. Poutníků přicházelo stále hojněji a kaple jim začala být malá. Kvůli stáří a zimním klimatickým podmínkám také značně zchátrala. O schválení obnovy kaple museli věřící žádat u Lichtenštejnské vrchnosti, protože roku 1802 od Žerotínů losinské panství včetně Vřesové studánky koupili. Ti nakonec souhlasili. Na výstavbu určili obětní peníze získané od roku 1830 až 49. Velkým dílem ke stavbě přispívali sami poutníci, kteří s kajícím duchem nesli s sebou nahoru také kameny a jiný stavební materiál. Kaple se dočkala vysvěcení 22. července 1850, na den svaté Maří Magdaleny. Toto srdce Vřesové studánky vydrželo sloužit necelých 80 let. S návrhem nového kostelíka přišel profesor architekt Karl Seidl. Zatím poslední tamní sakrální stavba byla vysvěcená 11. září 1926. Srdce Vřesové studánky ale přestalo bít za krátkých 20 let. Přišli se s ním tehdy po válce rozloučit němečtí spoluobčané před vyhnáním ze země. Říká se, že po mši svaté se pak přihnala bouřka, mihl se oslnivý blesk a kostelík okamžitě vzplanul.

Od té doby Vřesovka chátrala. O obnovu místa se opakovaně snažili mj. akad. sochař Otmar Oliva, akad. malíř Jan Jemelka a architekt Miroslav Vochta. V roce 1993 na zbylých základech vyhořelého kostelíka postavili kamennou mohylu s litinovým křížem. K realizaci dalších plánů chyběly peníze. Díky štědrým dárcům je už ale problém vyřešen. Proto výše zmínění založili vloni s dalšími spolek, který připravuje vše potřebné ke stavbě nového kostela a také horské chaty pro poutníky a turisty.

V rámci cyklu U: vám nabízíme rozhovor se sochařem Otmarem Olivou a malířem Janem Jemelkou a sestřih z první veřejné prezentace projektu Spolku pro obnovu poutního místa Vřesová studánka. Nalaďte si Proglas 6. října 2015 ve 22.00 hodin nebo 12. října v 9.30.

Aktuální informace o projektu najdete také na www.vresovastudanka.cz.