Pražské oslavy sv. Cyrila a Metoděje ve svatovítské katedrále

Oslavou v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha, kterou vlastně začíná celý rok cyrilometodějských oslav, si pražské arcibiskupství současně připomene 1040. výročí založení biskupství v Praze, které vzniká roku 973. Spojnicí mezi Prahou a Velkou Moravu je třetí významná jubilejní událost, k níž došlo před 1130 lety. Je jí křest knížete Bořivoje a jeho ženy Ludmily, který jim podle Kristiánovy legendy udělil sv. Metoděj. Datování křtu je problematické, nejčastěji se ale uvádí právě rok 883. Ačkoliv už předtím bylo v roce 845 pokřtěno 14 českých knížat na sněmu v bavorském Řezně, Bořivojova konverze se jeví jako skutečný počátek christianizace naší země.

Během mešní liturgie, kterou bude přenášet Televize NOE, předá pravoslavný metropolita českých zemí a Slovenska Jeho Blaženost vladyka Kryštof pražské katedrále jako svůj dar ikonu svatých věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Budou rovněž požehnány kopie olověného "cyrilometodějského křížku" s řeckým nápisem a obrazem ukřižovaného z 9. století, který se našel v Sadech u Uherského hradiště. Tyto kopie se budou rozdávat při diecézním setkání mládeže 23. března.

K oslavám jsou kromě zástupců Pravoslavné církve přizváni také zástupci Ekumenické rady církví, jelikož cyrilometodějský odkaz nám symbolizuje jednotu církve. Přítomni budou rovněž biskupové blízkých diecézí ze zahraničí a diplomatičtí zástupci národů spojených s cyrilometodějskou tradicí. Přítomni budou např. zástupci řezenské diecéze, kam naše země do zřízení pražského biskupství církevně spadaly.

Devátý březen je připomínkou původního svátku, kterým prohlásili arcibiskup Arnošt z Pardubic spolu s císařem a králem Karlem IV. soluňské bratry za patrony zemí Koruny české. Na dílo obou bratří navázal Karel IV. také obnovou slovanské liturgie v klášteře v Emauzích, podnětem k sepsání nových životopisů obou světců a zřízením jejich oltáře ve svatovítském chrámu, kde na vnějším triforiu vzniká později první zobrazení sv. Cyrila a Metoděje vůbec. Karel IV. byl veden snahou všechna území bývalé Velké Moravy připojit k římské Evropě. Byl přesvědčen, že jeho vstřícná slovanská expanze do zemí, které tehdy byly v moci Tatarů, by byla vítána.

Přínos Cyrila a Metoděje pro středoevropské země nelze zřejmě přecenit. Bylo poprvé přeloženo celé Písmo do slovanského jazyka. Byl vytvořen misál, žaltář a přeloženy životy církevních otců. Byla sepsána předmluva k evangeliím – Proglas. Zatímco Cyril se podle historiků spíše zabýval výchovou nových kněží a překladům Písma, Metoděj se věnoval textům právním. Podle řeckého, římského a slovanského zvykového práva vytvořil první civilní zákoník na území Moravy. Po smrti Cyrila v Římě Metoděj získává povolení sloužit slovanskou liturgii a na Moravu se vrací jako arcibiskup pro Moravu a Panonii.

Plný význam cyrilometodějské misie, která obrátila naše předky ke kříži, rozvinul papež Pius IX., který roku 1863 na návrh olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka určil 5. červenec svátkem sv. Cyrila a Metoděje. Lev XIII. ve své encyklice „Grande munus“ z roku 1880 hovoří o zásluhách Cyrila a Metoděje a Pius XI. připomněl význam cyrilometodějské tradice tím, že roku 1928 udělil velehradskému chrámu Nanebevzetí Panny Marie titul „Menší baziliky“ a roku 1932 prohlásil na žádost olomouckého arcibiskupa Leopolda Prečana bratry Cyrila a Metoděje za spolupatrony velehradské baziliky. Všechny kroky svých předchůdců zúročil papež Jan Pavel II., který Cyrila a Metoděje prohlásil za spolupatrony Evropy.

Více o cyrilometodějských oslavách na www.velehrad.eu.