Ekologická výchova dětí

Ekologická výchova dětí

Pořad v souvislostech


Ekologická výchova dětí
Budeme vysílat

Rodičovské role a výchova
Rodičovské role a výchova
Dluhy a život v rodinách
Vysílali jsme


Pomalá móda jako životní styl

Pomalá móda jako životní styl

Odpočinkový letní čas
Audioarchiv
12. května 2019 Kafemlýnek, Studio Jan Autor: Jitka Skřičková

V Kafemlýnku 14. 5. 2019 nabereme inspiraci v českobudějovickém centru environmentální a globální výchovy Cassiopeia a podíváme se do hodiny ekologické výuky v Církevní mateřské škole U Sv. Josefa v Českých Budějovicích.

Hned na začátku našeho povídání bylo jasné, že Tomáš Smrž a Tereza Záleská pro přírodu žijí, jak to jen jde, a to vše se snaží dětem předat. Neučí ovšem takříkajíc od stolu, ale vtahují děti do nejrůznějších projektů a snaží se, aby se předškoláci i školáci co nejvíce zapojili. Projekty ostatně jsou zásadní, protože umožňují mezipředmětovou výuku a výchovu. Školní předmět „ekologická výchova“ v čisté formě neexistuje skoro na žádné škole, naproti tomu environmentálně pojatý projekt je možné naplňovat nejen během prvouky, ale třeba i češtiny.zaleska   

smrzRozhovor se stáčí i k permakultuře, která „je u nás… takový moderní název pro selský rozum“, říká Tereza Záleská a charakterizuje ji jako „umění vytvářet vzájemně prospěšné vztahy ať už mezi námi lidmi nebo mezi námi a přírodou,... i v těch systémech..., které tvoříme, třeba v zahradách.“ Tomáš Smrž připojuje praktickou poznámku, že „vůbec nemá smysl snažit se na zahradě zlikvidovat plevel,… přiměřené množství plevele… pomáhá.“ Učíme se spolupracovat, ne bojovat.

Ukázkovou přírodní zahradu kolem ekocentra, uvnitř bloku českobudějovického sídliště Vltava, příklad fungující permakulturní zahrady, navštěvujeme samozřejmě také. Nejenom že se na zahradě vyučuje a odpočívá, ale dvakrát týdně tam běží i otevřený klub, kdy během odpoledne mohou přicházet maminky s dětmi ze sídliště, hrát si, učit se, trávit smysluplně volný čas.zaleska_pavouci_rise

Zaměstnanci ekocentra na zahradě udělali různá drobná opatření: Narážíme na hmyzí hotýlek, ptačí budky, keře přitažlivé pro hmyz a další živočichy nebo třeba jezírko. Jak zadržet vodu v krajině je vůbec velké výukové téma, které nabízí širokou škálu možností, jak děti zapojit. A že voda je potřebná nejen pro to, aby zahrada žila a rostla, ale i pro dětské hry, je přece jasné!smrz_rybnik_jako_dum   

Během rozhovoru dojde na celou řadu praktických rad, co s dětmi dělat, aby byly na zahradě rády a viděly v tom smysl. Dodáme například také návod na výrobu žížalí pozorovatelny a domácího (školního) žížaliště – vermikompostéru.

Klíčové je, aby děti skutečně zažily, že jejich opatření a vylepšení fungují. Není to učení pro učení, dětem je totiž předávána odpovědnost a přesvědčení, že dělají něco smysluplného. Jako pozvání k poslechu pořadu je asi nejlepší ocitovat zvolání účastníka výuky: „To jsem ale netušil, že ta příroda může bejt tak zajímavá!“

Kafemlýnek připravila v českobudějovickém studiu Jan Neumann Jitka Skřičková, technicky spolupracoval Jaroslav Topinka. Dotazy nebo reakce pište na jan@proglas.cz.