Knihovnička: Náš příběh
V aktuální Knihovničce Proglasu se zamýšlíme nad teologickou esejí profesora religionistiky a teologa Pavla Hoška s názvem "Je to náš příběh". Poslouchejte v neděli 10. února od 13.30, opakujeme v sobotu 16. února o půl druhé odpoledne.
Hlavním impulsem k napsání aktuální úvahy byla zřejmě pro Hoška momentální a doufejme dočasná móda mezi českými politiky – totiž hlasité šermování se slovy „vlast“, „národ“, „česká kultura“ a také skutečnost, že se i vně církevního prostředí začalo intenzivně skloňovat sousloví „křesťanské hodnoty“. A jde na to chytře, tak říkajíc „od podlahy“ – aniž by se angažoval ve zkratkovitých, často povrchních, a také rozdělujících mediálních polemikách se autor raději soustředí na to, jak si v tuto chvíli společně stojíme v rámci tzv. „sporu o smysl českých dějin“. A ten se týká úplně stejně jak aktuálního vymezení pojmu „vlastenectví“,
tak znovudefinování toho, co pro dnešní Čechy a Moravany představuje jejich křesťanská identita.
Pavel Hošek se nespokojí s výčtem nejznámějších periodizací české historie tak, jak je známe od Masaryka či Pekaře z 1. poloviny 20. století, ale zahrnuje do nich i některé méně samozřejmé kontexty jejich pokračovatelů, mezi které řadí jak filozofy Jana Patočku nebo Emanuela Rádla, ale také doposud žijícího a stále svěžího teologa Karla Skalického nebo málo známého evangelického historika Rudolfa Říčana. Pět dosud definovaných tradic českého sebepojímání, tedy cyrilometodějskou, svatováclavskou, husitsko-bratrskou, svatojanskou a obrozensko-masarykovskou doplňuje tradice vztahu k pohanství a tradice vztahu k židovství, přičemž slovo „vztah“ lze vnímat jako klíčové.
Nad knihou se zamýšlí redaktorka Hana Svanovská, ukázky načetl Lukáš Graca.