<?xml version="1.0" encoding="utf-8" ?><rss version="2.0"><channel><title></title><description></description><link>http://slovo.proglas.cz</link><language>cs</language><item><link>https://slovo.proglas.cz/kultura-a-vzdelavani/na-dren/na-dren-s-veronikou-khek-kubarovou-verim-zivotu-ze-vi-co-ma-se-mnou-za-zamery/</link><title>Na dřeň s Veronikou Khek Kubařovou: Věřím životu, že ví, co má se mnou za záměry</title><description>Hosté na rozhovory většinou přicházejí s neutrálním nebo nervózním výrazem, zvlášť pokud nejsou zvyklí na povídání za mikrofonem nebo pokud zatím nemají žádnou zkušenost konkrétně s Radiem Proglas. Česká divadelní a filmová herečka Veronika Khek Kubařová naopak dorazila do studia poměrně dost uvolněná a s milým úsměvem.</description><pubDate>Thu, 18 Jun 2020 15:35:00 +0200</pubDate></item><item><link>https://slovo.proglas.cz/kultura-a-vzdelavani/na-dren/na-dren-s-josefem-sucharem-krasny-veci-nekdy-hodne-bolej/</link><title>Na dřeň s Josefem Suchárem: Krásný věci někdy hodně bolej</title><description>Josefa Suchára, neratovského faráře, zná díky komunitě v horské vesničce Neratov spoustu lidí jako přátelského a schopného kněze, pro kterého nic není problém, a který má vášeň pro traktory. Cítí se ale někdy Josef i přes čilý komunitní život jako kněz sám? A co je podle něj na celibátu nejtěžší? &quot;Povolání ke kněžství je jedna věc, povolání k celibátu věc druhá,&quot; říká. Otevřený rozhovor o úskalích kněžské služby, samotě, ale také třeba o tom, jestli jde s Bohem uzavřít smlouva a proč bychom si věci měli přát.</description><pubDate>Wed, 20 May 2020 17:11:00 +0200</pubDate></item><item><link>https://slovo.proglas.cz/kultura-a-vzdelavani/na-dren/na-dren-s-josefem-trojanem-jedina-moznost-jak-z-toho-ven-je-byt-dobrym-clovekem/</link><title>Na dřeň s Josefem Trojanem: Jediná možnost, jak z toho ven, je být dobrým člověkem.</title><description>Zatímco při televizních rozhovorech může působit sebevědomě a extrovertně, ve skutečnosti je herec Josef Trojan melancholický a přemýšlivý typ. Alespoň to o sobě říká. O tom, proč se snaží být dobrým člověkem, proč se rozhodl v 18 letech skončit se školou a živit se nejen herectvím, ale třeba úklidem v psychiatrické léčebně, ale také o jeho rodičích Kláře a Ivanovi, krásách i těžkostech herectví a vůli, kterou člověk musí mít, když je na volné noze.</description><pubDate>Thu, 30 Apr 2020 11:24:00 +0200</pubDate></item></channel></rss>