Zápolení o naději a lidskou důstojnost III.

Zápolení o naději a lidskou důstojnost III.

Česká katolická teologie a otázky evoluce v oblasti fauny a flóry v období 1860-1935 a dále - takové je téma třetího setkání nad monografií prof. Ctirada Václava Pospíšila. Premiéra je v pondělí 15. 09.2014 v 16 hodin. Repríza je následující neděli v 10. 30 hodin.

V období let 1850-1926 a dále se nesetkáváme ani s jedním českým katolickým teologem, který by četl úvodní pasáže Bible fundamentalisticky, tedy striktně literárně, jako kdyby bylo Písmo pro věřícího přísně závazné (neomylné) i v oblasti přírodních věd. Čeští katoličtí teologové reagovali přednostně na podněty přicházející z Německa, Anglie a Francie.

Příkladem je dvoudílná monografie původně německy psaného díla českého přírodovědce a filosofa Emanuela Rádla, z let 1905-1909, respektive 1913. V roce 2006 ji v českém překladu vydala Academia Praha. Jde o Dějiny biologických teorií novověku I. a II. Kvůli uctivému, leč neúprosně kritickému postoji k darwinismu bylo donedávna toto dílo v Československu v zásadě zapovězené.

V odborné liiteratuře se dnes jako přímý předchůdce Darwinovy evoluční nauky uvádí Jean-Baptiste Pierre Antoine de Monet, rytíř z Lamarcku (1744-1829), který vyložil svou koncepci vývoje v knize Philosophie zoologiique. z roku 1809. Lamarck by v oblasti evolučního myšlení mohl být prezentován jako někdo, kdo zastával teorii předběžného "inteligentního plánu".

Pokud jde o Magisterium, první zmínka moderní vědy se objevuje na počátku druhé poloviny 19. století: PIUS IX., Singulari quidem, list rakouským biskupům ze dne 17. 5. 1856. Papež se vyjadřuje v tom smyslu, že přírodověda by si neměla osobovat právo svévolně interpretovat biblické texty.

Papež Lev XIII. v encyklice Providentissimus Deus ze dne 18. 11. 1893 píše o Písmu a přírodních vědách

"Nemůže vzniknout žádné protiřečení mezi teologem a odborníkem v oblasti přírodních věd, pokud se jeden i druhý drží ve svých vlastních mezích... Duch svatý, který prostřednictvím svatopisců promlouval, neměl v úmyslu poučovat lidi o těchto záležitestech (tedy o vnitřní konstituci viditelných objektů, které nemají žádný význam pro naši spásu) ...Spíše než aby svatopisci věnovali pozornost bezprostřednímu bádání v oboru přírody, popisovali a předkládali většinou věci pomocí metaforického vyjádření nebo takovým způsobem, jak to je běžné v obecné mluvě oněch dob..."

Velmi důležitý  je výrok z dogmatické konstituce I. vatikánského koncilu Dei Filius o možnosti poznání Boha cestou pouhého přirozeného rozumu.

V monografii Zápolení o naději a lidskou důstojnost pak autor uvádí české teology, jejichž  články a knihy se dotýkaly problematiky evoluce v oblasti fauny a flóry. Jsou to například:

Xaver Škorpík, Matěj Procházka, dr. Brehm. Jindřich Plachta, Jan Procházka, Josef Pospíšil, Vincent Zapletal OP, Tomáš Pícha, Josef Havránek, Josef Šmejkal, František Hrachovský, Filip Konečný, Karel Farský, Josef Kašpar, Jaroslav Beneš, Alois Kudrnovský a další.

Knihu prof. Ctirada Václava Pospíšila, Th.D.                           

Zápolení o naději a lidskou důstojnost - Česká katolická teologie 1850-1950 a výzvy přírodních věd v širším světovém kontextu vydala

Univerzita Palackého v Olomouci, Křížkovského 8, 771 47 Olomouc

www.vydavatelstvi.upol.cz   elektronický obchod: www.e-shop.upol.cz

Pořady uchovává Audioarchiv   Proglasu.