Zápolení o naději a lidskou důstojnost -  V.

Zápolení o naději a lidskou důstojnost -  V.

Evoluce - stvoření člověka v české odborné literatuře 1850-1914. To je téma pátého setkání nad monografií prof. Ctirada Václava Pospíšila. Premiéra je v pondělí 29. 09.2014 v 16 hodin. Repríza je následující neděli v 10. 30 hodin.

V této kapitole nahlíží autor monografie do českých odborných a v jistém smyslu i popularizačních periodik, jako byly  Živa, Vesmír a Osvěta, aby zde hledal články a studie v nichž na otázky evoluce člověka reagovali čeští vědečtí autoři. Vymezení zkoumaného období není náhodné, protože zhruba až v období 1901-1920 paleoantropologie či prehistorická archeologie byly s to poskytnout věrohodnější doklady evoluční teorie aplikované na vznik člověka. Autor monografie prof. C.V. Pospíšil představuje příspěvky v první řadě na základě chronologického kritéria. Jmenujeme nyní jen některé hlavní autory.

Z historického hlediska je zajímavý příspěvek Ed. Grégra, „Člověk v poměru k živošišstvu“. Živa 1856, č. 2. E. Grégr v něm píše o vzniku člověka jakýmsi vývojem. Tento článek je starší o tři roky než Darwinova monografie o vzniku druhů a dokonce o patnáct let starší než Darwinova monografie o vzniku člověka. Není tedy pochyb o tom, že o vývoje v oblasti biologie se hovořilo před Darwinem a že otázka evoluce v oblasti fauny a flóry byla již od samého počátku vnímána jako předpokoj problematiky vzniku člověka. …Grégr dále konstatuje, že dobová historiografie a archeologie není s to dát odpovědi na palčivé otázky:

Z jakého stupně duševní vzdělanosti člověk původně vyšel, dlouho-li to trvalo, než nějakého panství nad přírodou si vydobyl, a v jakém pořádku se toto dálo, nedá se našimi nynějšími vědomostmi rozřešiti.“

Následující myšlenka má pro nás z historického hlediska nemalý význam, protože český autor zde v roce 1856 hovoří o zvířecím lidském těle a o božském daru lidského ducha, což v jistém ohledu dobře o patnáct let předjímá už  prezentovanou Mivartovu tezi, jejíž kořeny asi leží podstatně hlouběji, než by se na první pohled mohlo zdát, obdobně jako mínění, podle něhož by lidské tělo mohlo vzniknout cestou jakéhosi vývoje, určitě nepočítá až s Darwinovou knihou z roku 1871.

Leč člověk neskládá se pouze z těla. V tomto těle bydlí duch, částka to člověka lepší a čistě lidská, tak vznešený a nad zvířecí povahu nedohledně vysoko postavený, že hrdost naše, uražena tělem zvířecím, úplnou náhradu nalézá v božském tom daru.“

Když se nad původem Grégrovy myšlenky a následně nad Mivartovou tezí zamýšlí ten, kdo má alespoň jakés takés znalosti z dějin filosofie, zřejmě se mu maně vybaví výraz „animal rationale“ – tedy popis člověka jako rozumem obdařeného zvířete. Určitě není bez zajímavosti, že tato definice byla přijímána hojně ve scholastické filosofii a teologii. Není tedy zcela vyloučeno, že Eduard Grégr mohl vyslovit tuto tezi na základě své dobové filosofické formace. Zároveň se ukazuje, že takových myslitelů jako Grégr mohlo být kolem poloviny 19. století po Evropě povícero.

Dále jsou v této kapitole připomenuty články těchto autorů:

J. Krejčí, „Potopa světa“, Vesmír XIII, 1884

Antonín Frič, „O dějinách práce“, Živa 1868, č.4

A. Frič, „O lebce lidské, nalezené v diluviální hlíně v Podbabě“, Vesmír XIII, 1884

Bohumil Bauše, „Pravěké opice“, Vesmír XX, 1891

Josef Durdík, „Návštěva u Darwina“, Osvěta, VI, 1876

J.V. Diviš, „Víra i náboženství“, Osvěta VI, 1877

Ladislav Čelakovský, „Přírodovědecké úvahy o Darwinově teorii“, Osvěta VIII, 1877

F. Mareš, „Evoluce a boj o život“, Živa 1891, č. 5

? „Člověk vládcem přírody“, ŽIVA 1896, č.5

E. Rádl, „Mravnost dle nauky evoluční“, Živa 1897, č. 6

K. Weigner, „Z čeho se soudí o původu člověka“, Živa 1901, č. 6

a další.

Monografi prof. Ctirada Václava Pospíšila        

Zápolení o naději a lidskou důstojnost - Česká katolická teologie 1850-1950 a výzvy přírodních věd v širším světovém kontextu             

vydala UP Olomouc

Křížkovského náměstí 8

771 47 Olomouc

www.vydavatelstvi.upol.cz

elektronický obchod: www.e-shop.upol.cz