Zrození křesťanského umění

Zrození křesťanského umění

Ve druhém pořadu vzdělávacího cyklu se bude Prof. Jan Royt zabývat zrozením křesťanského umění zejména v antickém Římě. Premiéra je v pondělí 24. dubna 2017 v 16 hodin, nedělní repríza začíná v 10.30 hodin.

Umění vznikající na území římské říše od 1. do 6. st. označujeme termínem křesťanská antika. Zjednodušeně lze říct, že forma zůstala antická, ale námět a obsah byly pozměněny v duchu křesťanského náboženství.

První nástěnné malby se objevují v katakombách už ve 2. st., za krutého pronásledování křesťanů. Ustálenou ikonografii tvoří motivy palmy, olivy, kotvy, ryby, beránka a dobrého pastýře. S prvními zobrazeními Krista se setkáváme už ve 2. st., ale kříž se objevuje až ve 4. století. Nejvíce památek se dochovalo v Římě v Priscilliných a Kallixtových katakombách.

Od Konstantinova ediktu, který prohlásil křesťanství za tolerované náboženství, se rozvíjí monumentální architektura - baziliky, baptisteria. V Římě to jsou například: basilika svatého Pavla za hradbami, basilika sv. Jana na Lateránu, San Maria Maggiore - s bohatou mozaikovou výzdobou. Křesťanské kostely vznikaly i v Palestině a Jeruzalémě - bazilika Narození Páně v Betlémě, bazilika Svatého hrobu v Jeruzalémě. V Ravenně se dochovaly: z pátého století mauzoleum Gally Placidie vystavěné na půdorysu řeckého kříže, chrám San Vitale, který má v půdorysu osmihran. Z ravennských bazilikálních staveb vyniká zejména San Apollinare Nuovo a San Apollinare in Classe. 

V malířském umění se nejvíce rozvíjí mozaika a knižní malba. Jsou již vyhraněny základní ikonografické typy svatých postav platné po celý středověk. Bohorodička typu Hodegetria (Průvodkyně na cestách) nebo Kristus Pantokrator (Nejvyšší soudce při posledním soudu). Forma postav je schematizovaná, strnulá a frontální. Podoba světců na obrazech společně se symbolickou barevností (modrá, zlatá, červená) vytvářejí sugestivní atmosféru nové křesťanské liturgie.

V křesťanské liturgii mají nezastupitelné místo kodexy (žaltáře, evangeliáře či bible). Významnými památkami knižního malířství raně křesťanského období jsou Vídeňská geneze, Rossanský kodex, Pařížský žaltář.

K rozvoji užitého umění přispěla hlavně Byzantská říše (především ve zpracování slonoviny a zlatnictví). Slonovinové řezby zdobily liturgické předměty, například pyxidy, relikviáře, diptycha či desky kodexů. Velkou památkou je Maximiánův trůn (s reliéfy ze života Krista,  Panny Marie a velkými reliéfními postavami Jana Křtitele a evangelistů).

             Milano_S.Ambroggio_upravene             Venezia_upravene