Politická filosofie – Rozdělovací a opravná spravedlnost

Politická filosofie – Rozdělovací a opravná spravedlnost
19. září 2013 Politická filosofie Autor: Marek Chvátal

V antickém Řecku byla svoboda smyslem politiky. Ve sféře plurality se snaží každý svobodný občan prosazovat vlastní postoje a řešení problémů. Aby vůbec došlo ke shodě, musí alespoň většina uznat, že přijímaná řešení jsou spravedlivá.

Není tedy spravedlnost tím, co určuje obec, namísto svobody?

V demokratické společnosti musí být přítomná svoboda i spravedlnost. Pokud společnost nemá spravedlivé zákony, znemožňuje to svobodu občanů. Navíc pouze svobodní občané mohou diskutovat o tom, co je spravdlivé. V říších a jiných společnostech, kde byla svěřena vláda jedinému člověku, žádná diskuse neexistovala a spravedlivé bylo právě to, co panovník tvrdil. Přestože druhý den mohl tvrdit opak.

V moderní době ve vztahu k politice je pro nás důležitější než dříve vnímat rozdíl mezi spravedlností opravnou a rozdělovací. S opravnou spravedlností se můžeme setkat například u soudu, pokud bychom porušili nějaký zákon. S rozdělovací spravedlností se setkáváme pravidelně třeba placením daní, které stát rozděluje. Nebo při volbách, kdy pouze 200 lidí se může stát poslanci. Jaká mzda, daň či volba je spravedlivá?

V tomto dílu se nedozvíte konkrétní částky nebo jaký volební systém je ideální. S doc. Mgr. Štěpánem Holubem, Ph.D. se ale můžete naučit rozlišovat mezi rozdělovací a opravnou spravedlností a načem tato pojetí stojí. Bude se to hodit mj. ve chvíli, kdy se podíváme na problematiku rovnosti.

Vzdělávací cykly vysíláme na Proglasu každé pondělí v 16.00 hodin. Reprízujeme také v neděli v 10.30.