Mariánský sloup

Pořad v souvislostech


Mariánský sloup
Audioarchiv
25. března 2021 Sváteční pořady Autor: Radka Rozkovcová

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze – i dnes významný kulturní symbol, téměř 16 metrů vysoké sochařské dílo, které bylo postaveno podle původního raně barokního předchůdce a požehnáno v srpnu roku 2020. Hostem k tématu je historik Petr Blažek.

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze (zdroj: pixabay.com)Původní sloup nechal postavit v roce 1650 císař Ferdinand III. jako poděkování Panně Marii za obranu Prahy před Švédy o dva roky dříve. Proč byl sloup v roce 1918 krátce po vzniku Československa stržen? Jednalo se o spontánní akci, jak se traduje? A jaké okolnosti a diskuse předcházely jeho obnovení po více než 100 letech? Bylo možné, aby sochař Petr Váňa zhotovil přesnou repliku barokní památky?

Historik Petr Blažek vydal na toto téma v roce 2020 spolu s filozofem Vojtěchem Pokorným knihu Duchovní střed Evropy: Dějiny Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí 1650–2020

"Mariánský sloup přinesl Staroměstskému náměstí ztracenou vertikalitu, a to nejenom po architektonické rovině, ale řekl bych i duchovní, alespoň pro část české společnosti. Pro mě je to také symbol té velké pandemie, která nastala, a toho, že i v pandemii se podařilo něco vybudovat. To si myslím, že stojí za připomenutí – Mariánský sloup byl vytvořen v situaci, kdy značná část aktivit společnosti byla utlumena nebo dokonce znemožněna. Velmi se mi líbí, že to je zároveň místo modliteb. Často tam lidé rozsvěcují svíčky, modlí se tam – bývají to krátké modlitby lidí, kteří jsou okolo do práce nebo na procházku. Tím se navazuje na tradici, která je určitě velmi dobrá." (Petr Blažek v rozhovoru na Proglasu)