100 let od narození opata Víta Bohumila Tajovského
Údolí štěstí – tak se říká Želivu, kde byl Vít Bohumil Tajovský opatem. Po pádu komunistu znovu zakládal slavný želivský klášter zrušený v roce 1950. Tehdy byl také opat Tajovský zatčen a odsouzen na 20 let těžkého žaláře. Letos by opat Tajovský oslavil sté narozeniny.
Na pana opata vzpomínali P. Josef Tichý, SJ, a opat ze Strahova Michael Josef Pojezdný, O.Praem. Natáčel P. Tomáš Rastislav Höger, O. Praem. Premiéra 27. 3. 2012 ve 22:00 hod. Repríza 2. 4. 2012 v 9:30 hod.
Vít Bohumil Tajovský, O.Praem. (1912–1999), kněz, premonstrát, náboženský a kulturní publicista, narozený v Klaněčné (okr. Havlíčkův Brod). Po maturitě studoval teologii. V roce 1934 vstoupil do řádu premonstrátů a po vysvěcení na kněze se stal členem želivské kanonie, kde působil jako archivář a knihovník. V letech 1940–1945 profesor na gymnáziu v Humpolci. V lednu 1948 byl zvolen opatem premonstrátského kláštera v Želivě. V lednu 1950 byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen k dvaceti letům těžkého žaláře. Na svobodu byl propuštěn v rámci první amnestie v roce 1960. S výjimkou konce 60. let neměl souhlas k výkonu kněžského povolání. Angažoval se v Konfederaci politických vězňů. Od roku 1990 opat obnovené premonstrátské kanonie v Želivě, vikář generálního opata pro českou a slovenskou cirkárii a rada konzistoře v Hradci Králové. V roce 1990 mu byl též udělen čestný doktorát na Univerzitě sv. Norberta v americkém státě Wisconsin. V letech 1989–1991 místopředseda Konference vyšších řeholních představených. Jeho paměti vyšly formou rozhovoru pod názvem Člověk musí hořeti (2001).
