Sekulární řád svatého Františka v královéhradecké diecézi.

Sekulární řád svatého Františka v královéhradecké diecézi.

V královéhradecké diecézi působí nejpočetnější ze sekulárních řádů – Řád svatého Františka, o kterém byl natočen studiem Vojtěch v Hradci Králové pořad.

Společenství se správně nazývá Sekulární františkánský řád (SFŘ) podle latinského saecularis (světský). Založil ho sv. František z Assisi pro všechny, kteří nemohli žít v klášteře a chtěli následovat Františkovy ideály.

Patronkou řádu je sv. Alžběta Uherská. ( Bože, Tys dal svaté Alžbětě poznat, že v chudých prokazuje úctu Kristu; na její přímluvu dej i nám, ať s neúnavnou láskou sloužíme potřebným a trpícím. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána).

K františkánskému řádu patří věřící ze všech stavů: laici (muži i ženy, svobodní i žijící v manželství) a také jáhni, kněží i biskupové.

Oslovil je způsob, jakým Ježíše následoval sv. František z Assisi (1181 - 1226). Jako syn bohatého obchodníka se rozhodl žít v úplné chudobě. Brzy se k němu přidalo několik následovníků. Tak vzniklo první františkánské společenství.

Podle Františkova příkladu je formou života v řádu naplňování konkrétního poslání - v manželství, v rodině, v práci, ve škole…. Podporou k tomu jsou pravidelná setkání v místních společenstvích.

Ke známým členům patřili Ludvík IX, král francouzký, papež Jan XXIII., kardinál František Tomášek, otec Jan Evangelista Urban a další.

Z královéhradecké diecéze uveďme například tyto osobnosti:

Dr. Čeňka Tomíška, který byl profesorem v královéhradeckém kněžském semináři, a také spisovatelem nebo básníkem. Zemřel 16.srpna 1949 a je pochován v Čáslavi. 

P. Jiřího Škodu, který kněžskou službu vykonával v době totality jako sanitář u lůžek pacientů ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové a v mnoha společenstvích v Čechách a na Moravě. Od roku 1990 byl pověřen službou nemocničního kaplana a duchovní správou ve venkovských farnostech v okolí Hradce Králové. Službu nemocným, trpícím a umírajícím vykonával s nevšední obětavostí. Vděčně a rád se zapojil i do pastorace ve věznicích v Hradci Králové a Pardubicích.  Zemřel (15.1.2010) před třemi lety a je pochován ve Staré Boleslavi.

Dále bych chtěl připomenout Toničku Hofmannovou, terciářku z Jilemnice,(13. června 1923, Horní Branná16. června 2009, Jilemnice). 23 let se věnovala postiženým dětem v Jánských Lázních, působila 10 let jako katechetka na školách v Krkonoších a Podkrkonoší. V 50. letech minulého století byla za komunistického režimu odsouzena na 6 let vězení. Napsala také několik knih. Nejznámější je „Žijeme jen jednou“ a „Svoboda v nesvobodě“ o létech prožitých v komunistickém vězení. Byla katechetkou, spisovatelkou, katolickou disidentkou a politickou vězeňkyní komunistického režimu v Československu.

V královéhradecké diecézi působí sekulární františkánský řád na více místech. Nejpočetnější je společenství v Hradci Králové, které má 24 členů, dále Čáslav a Slatiňany mající po 10-ti členech, Brandýs nad Orlicí, kde sídlí 8 členů, Jilemnice a Červený Kostelec mající po 5 členech, Trutnov se 4 členy, Opočno se 3 členy a Hronov se 2 členy. Celkem tedy působí v naší diecézi okolo 70 členů.

V současnosti je v České republice evidováno na 850 členů v 49 místních společenstvích.

Zásady řádu jsou shrnuty v řeholi, kterou napsal sám svatý František. Můžeme je charakterizovat následujícím úryvkem z řehole:

Řehole a život sekulárních františkánů je zachovávat evangelium našeho pána Ježíše Krista podle příkladu sv. Františka z Assisi, který učinil Krista středem svého života vzhledem k Bohu i k lidem.

·         František nás učí být skutečně svobodnými

O svobodu se připravujeme nejčastěji lpěním na "bohatstvích" všeho druhu. Proto se snažíme nebýt závislí na majetku, moci, kariéře a tak se stávat svobodnými pro lásku k Bohu i bratřím a sestrám.

·        Být bratry a sestrami všech

František pochopil a prožil, že Bůh je společným Otcem všech lidí i tvorů. Proto se snažíme přijímat všechny lidi i tvory jako dar od Boha, mít úctu také k celému stvoření a být Kristovými spolupracovníky v poslání proměnit svět.

·        Být šiřiteli pokoje, radosti a naděje

František poznal, jak je důležité vytvořit si ve svém životě dostatečný prostor pro setkávání s Bohem v modlitbě. Proto se v ní snažíme čerpat pokoj, odvahu k lásce a odpuštění, abychom mohli druhým přinášet pokoj, radost a naději. Což je v dnešní době obzvláště potřebné.