Co si pamatují dospělí ze školky?

Co si pamatují dospělí ze školky?
12. ledna 2016 Kafemlýnek

To je opravdu otázka, co si mateřské školy odneseme, co si vůbec do života nesou děti. Dospělých jsme se v Kafemlýnku 12. ledna 2016 ptali na jejich vzpomínky.

* Vzpomínám si, jak jsem při poobědovém spaní posouvala lehátka a volala na ostaní děti, - vysloužila jsem si tím na zadek... Veronika

* Já toužila do školky chodit a nemohla jsem, synové chtěli většinou po obědě domů, někdy trochu nechtěli chodit. Dva z nich jsem dala až rok před školou. Výjimka je synovec, kterých chtěl být ve školce pořád – líbily se mu hračky, které doma neměl a bránil paní učitelku, na kterou si jeden drzý chlapeček dovoloval. Mariana

* Ze školky si pamatuju akorát velkou zahradu a posmívání od dětí, nechtěla jsem tam chodit, každé ráno s pláčem. A.

* Ze školky si pamatuju, že jsem ráda chodila na procházky, protože jsem přitom mohla mávat mamince, která pracovala v budově naproti. A druhá vzpomínka je trochu úsměvná, jak kluci nutili mou starší ségru zavřít oči a sníst žížalu. Myslím jsem mezi ně vběhla a udělala povyk. A také jsem nesměla mluvit o kostele před paní ředitelkou, což jsem nechápala. Míša

* Nejvíc mi zůstal v paměti model přepravní lanovky na sypký materiál – pod stejným jsme jezdili do Brna autobusem. Byl funkční, pět metrů dlouhý s opravdovými stožáry – úchvatné! Rok 1962

* Ve školce jsem byla divoch, ale našla jsem paní učitelce zlatou náušnici, to bylo radosti! Jarmila

* Ze školky si pamatuji výbornou sýrovou pomazánku, kamarády, kteří pak se mnou chodili i do školy, procházky a pobyt na zahradě, kde byly prolézačky. Ve školce se mi líbilo na rozdíl od mladší sestry, která z ní jednou utekla a našli ji oblečenou na ulici před školkou. Petra

*Pamatuji si čtení před spaním, holčičku, co nás štípala a paní učitelku, která měla barevné nehty pro mě úplně nepochopitelné. Marie

* Pamatuji si, jak všechny děti si už hrají a já musím sedět u stolečku a dojíst jídlo. Většinou to skončilo tak, že jsem se pozvracela. Dodnes se divím, proč mě pořád nutili, když jsem to stejně vyndala a oni to museli uklízet. Pavla

* Mimo jiné si pamatuji, že moje babička měla zahradu hned nad školkou. Jednou ráno jsem šla do školky, babička tam byla a v oranžové zástěře něco okopávala. Volala jsem na ní, ale neslyšela. Když jsem šla ze školky, byla tam stále na stejném místě ve stejné poloze. Tak jsem usoudila, že to nebude skloněná babička, ale veliká dýně! Bětka

* Ze školky se mi vybavuje radost z nových hraček nebo vztek, když jsem tam nechtěla zůstat. Lída

* Krásné omalovánky; filcové nárameníky pro službu – velká výsada. Kluci mě tahali za cop a holky mu říkaly vánočka – tak jsem se nechala před první třídou ostříhat na kluka. Poznávali jsme sporty na obrázku a já jsem hokej označila za fotbal – velká ostuda. Milena.

* Ze školky si pamatuji na hodnou a skvělou paní kuchařku, která nám výbroně vařila a pořád se na nás usmívala. Jediná nedobrá vzpomínka je na mléčnou polévku, kterou jsem nesnášela a smaženou cibulku. Lenka

* Já si ze školky pamatuji, jak jsem se tam hrozně styděla. Irena

* Ze školky si pamatuji úzkost z přísné paní ředitelky a v zápětí jakoby vysvobození z jejího autoritativního přístupu u „hodné“ paní učitelky - jak jsme jí s dětmi říkaly. Bylo to tak silné,že si pamatuji i její jméno. A moje značka byla motýlek! Zita

* Pamatuji si vůni omalovánek, maso schovávané v puse, které skončilo v záchodě, počurání a tak lhaní paní učitelce, že nesmím jíst špenát. Marie

* Ze školky si toho pamatuji celkem dost. Například kuře, které jsem měl jako značku na botníku. Miloš.

* Pamatuji si, že všechny holky si chtěly hrát s jedním kočárkem a já jsem si ho nedokázala vybojovat, tak jsem si hrála a s klukama se stavebnicí, ale byla jsem ráda. Věra

* Pamatuji si dvě paní učitelky a některé kamarády a zážitky – třeba jak nás s kamarádkou Petruškou Honzík z vedlejšího lehátka při odpočinku počural... Martina

* Mně se vybavuje ze školky hračka – semafor, který mohla přeblikávat pouze jedna holka. Ostatní měly smůlu. A pak předškoláka, který nám po obědě četl pohádky. Marie.

* Pamatuji se, že jsem ve školce ukradla figurku z Člověče, nezlob se. Doma jsme neměli žádné hračky. Máma byla vdova se třemi dětmi. U první zpovědi jsem se z toho zpovídala. Lída

* Já si jen vzpomínám na prima hřiště u školky a na malé stolečky, židle a postýlky. Víc mi utkvělo v paměti, jak se jeden chlapeček počural u oběda v jesličkách. A také si pamatuji z jeslí „tetu“ Aničku, která nás se sestrou-dvojčetem poznávala ještě, když jsme už chodily do školy. Michaela

* Ze školky si pamatuji paní učitelku, která nás učila spoustu básniček a písniček. nesnášel jsem odpolední spaní a rybí tuk, který jsme museli pravidelně užívat. Taky jsme dělali neplechu a samozřejmě jsme za to dostali na zadek a museli klečet v rohu. František

* Je to divné, ale ze školky si nepamatuji vůbec nic. Akorát první den jsem si odnesla domů černého koníčka – to mi museli vysvětlit, že to dělat nemám. Pavla

* Do školky pro mne chodila starší sestra a jednou mě nechtěla paní učitelka pustit domů, dokud nedojím dort s ananasem, i když už jsem nemohla. Kvůli čekající sestře a nadávání učitelky jsem do do sebe nacpala a venku vyhodila. Od té doby nemůžu ananas ani cítit a to doslova. Ale mám i hezké vzpomínky. Olga

* Do školky jsem chodila v roce 1953 a jediné, co si pamatuji – při básničce Polámal se mraveneček jsem vždycky brečela, protože mi ho bylo líto! Zdena

* Do školky jsem chodila sama tři kilometry pěšky – doma byly dvě malé sestry. Nikdy jsem tam nespala, jen ležela. Babička Mirka

* Do školky jsem nechodila a nelituji. Ani mé děti tam mnoho času nestrávily. Jsou tak brzy za sebou, že doma to bylo lepší. Kristina

* Ze školky si pamatuji, jak mě paní ředitelka kárala, když jsem zpívala koledu Narodil se Kristus Pán se slovy: „To není hezká písnička, takové ve školce nezpíváme!“  Nezapomenutelné je také, když jsme se šli dívat na televizní přenost pohřbu ruského prezidenta do zakouřeného sálu místní hospůdky. Helena

* Ze školky si pamatuju podivný odér, který se tam vznášel a potom také souboj o červené talířky u oběda. Ti, co nebyli tak rychlí, měli talířky zelené – to byla potupa. Mi

Darujte Proglas!

Regiony

Regiony

Blahopřání

Pošlete svým blízkým k narozeninám či svátku písničku s přáním.