Dotýkání světla - rozvoj života modlitby 4
To je téma čtvrtého setkání s doc. Karlem Sládkem z KTF UK v Praze nad otázkami spirituální teologie. Premiéra pořadu je 30. 05. 2014 ve 22 hodin. Repriza v neděli v 17.30
Způsobů, jak se lidé modlí, je ovšem mnoho. V podstatě rozlišujeme tři základní druhy modlitby: 1. modlitbu ústní, 2. modlitbu mentální, 3. modlitbu mystickou.
Modlitbu ústní známe ze zkušenosti každý. Je to recitace formulí, modliteb předem stanovených.
Modlitbě mentální se česky říkává také modlitba „vnitřní“. V mentální modlitbě se snažíme dostat do styku s Bohem ne ústy, jazykem, ale především myšlením.
Mystickou modlitbu nemůžeme vysvětlit několika slovy. Bývá přirovnávána k výstupu na horu. Hora a její skály znamenají lidské pojmy a myšlení. Cesta vzhůru vede od pojmů nízkých k vyšším, k širšímu rozhledu, k poznání stále čistšímu a jasnějšímu. Nedá se ale vystupovat do nekonečna. Přijde vrcholek hory. Lidské myšlení končí a Bůh tam ještě není. Poznáváme, že Bůh není v tom pojmu, který si o něm můžeme vytvořit. A přece duše žízní po něm, touží k němu blíž. Protože myšlení se vyčerpalo, duše rozvírá křídla touhy a lásky. Její vzlet bývá účinný. Bůh je láska. Až k němu se tedy dospěje ne rozumem, ale láskou a srdcem.
Srovnání modlitby západu a východu. Příklad Sv. Terezie z Avily a knihy Upřímná vyprávění poutníka svému duchovnímu otci.
Těmto třem druhům modlitby odpovídají tři definice modlitby, které se ovšem doplňují, protože každá z nich vyjadřuje jednu složku. 1. modlitba je rozhovor s Bohem. 2. modlitba je pozdvižení mysli k Bohu. 3. modlitba je pozdvižení srdce k Bohu.
Účast na životě Nejsvětější Trojice
Ke komu se modlí křesťané? Odpověď je jednoduchá. K Bohu. Křesťané však vědí z evangelia o Bohu víc, než se o něm dá říci jenom pouhým rozumem. Věří v Nejsvětější Trojici. Slovo Bůh pak v Novém zákoně znamená především Boha Otce. Proto liturgická formule zní: „Modlitba se obrací k Bohu Otci, skrze Syna Ježíše Krista v Duchu svatém.
Teologické důvody pro nutnost modlitby
Náboženství spojuje často modlitbu a dobré skutky. obojí jistě patří k sobě. Písmo nás vyzývá k modlitbě často a důrazně. „Proste, a dostanete!“ (Mt 7,7) , „Bděte a modlete se!“ (1Sol 5,17).
Sv. Tomáš Akvinský myslí, že to souvisí se samou povahou člověka. Jsme nedokonalí, nikdo si nestačí ke všemu. proto musíme prosit, tím spíše Boha.
V Římském katechismu čteme, že by nám Bůh mohl dát všecko dobré, aniž bychom ho o to prosili. Jako dobrý otec si však přeje, abychom ho o to žádali. tím jeho dobrota více vynikne a my sami se naučíme oceňovat velikost Božích darů. Modlitba má tedy podle římského katechismu čtyři hlavní účinky: 1. je výraz úcty k Bohu, 2. dostáváme to, zač se modlíme, 3. rostou ctnosti, zvláště víra, 4. je stálý zdroj životní radosti. Obě tato mínění se doplňují. Proto moderní autoři rádi zdůrazňují, že nutnost modlitby neplyne jen z abstraktního poznání Boží bytosti a z toho, že my jsme tvorové stvoření, ale z dialogického charakteru křesťanského řádu spásy. Bůh člověka oslovil (srv. Žid 1,1 nn). Toto oslovení vyžaduje odpověď. (F.Wulf).
Citovali jsme uz knihy Tomáše Špidlíka Prameny světla.
Pořad k novému poslechu přináší Audioarchiv