Benedikt XVI.: Chci vyvolat veřejnou debatu

Benedikt XVI. přistál v 10.30 na mezinárodní letiště Berlín-Tegel a zahájil tak svou 21. zahraniční apoštolskou cestu s názvem „Kde je Bůh, tam je i budoucnost“. Na místě jej přivítal německý spolkový prezident Christian Wulff a kancléřka Angela Merkelová.

Následovalo oficiální pozdravení na zámku Bellevue. Ve svém projevu zde Svatý otec přiblížil cíl své cesty: „I když je tato cesta oficiální návštěvou, která posílí dobré vztahy mezi Spolkovou republikou a Svatým stolcem, na prvním místě jsem nepřijel proto, abych se věnoval politickým nebo ekonomickým cílům – to správně dělají jiní státníci – ale abych se setkal s lidmi a hovořil o Bohu. Proto jsem rád, že je zde mnoho těch, kdo jako občané zastupují Spolkovou republiku.” Dále Benedikt XVI. hovořil o vztahu náboženství a svobody. Podle římského biskupa právě náboženství zaručuje, že zde budou existovat trvalé a společné hodnoty: „Svoboda bezpodmínečně potřebuje vztah s něčím vyšším, než je ona sama. Skutečnost, že jsou zde hodnoty, jimiž se nedá žádným způsobem manipulovat, je opravdová záruka naší svobody.“

Odpoledne stanul Svatý otec na půdě německého spolkového parlamentu. Po projevu předsedy parlamentu Norberta Lammerta následovala papežova filosoficky laděná řeč, odměněná dlouhým potleskem. Benedikt XVI. se zamýšlel nad přirozeným základem práva a poukázal na biblický příklad Šalamouna, který nežádal od Boha úspěch, bohatství ani dlouhý život, nýbrž  naslouchající srdce a schopnost rozlišovat dobro a zlo: „Skrze tento příběh nám chce Bible říct, co by mělo být konečným cílem jednání politika. Základní kritérium a motivace jeho práce jakožto politika nesmí být úspěch, a jistě ani hmotný zisk. Politik se musí zasazovat za spravedlnost, musí stanovit základní podmínky pro mír.“ Svatý otec také hovořil o pozitivistickém chápání lidského rozumu, jenž uznává pouze to, co lze dokázat za pomocí přírodních věd. Přestože se podle papeže jedná o nejdůležitější složku lidského vědění, je potřeba rozum otevřít i vyšším složkám lidského života: „Tam, kde pozitivistický rozum vládne a vylučuje všechno ostatní – a to se děje v hojné míře ve veřejném mínění – tam jsou vyloučeny klasické základy etiky a práva. Toto je dramatická situace, která se týká každého, a o které je třeba vyvolat veřejnou debatu. Ve skutečnosti hlavním cílem tohoto mého projevu je naléhavě pozvat k zahájení takové debaty.“ V závěru projevu papež ocenil na některé ekologické snahy, v nichž se odráží úcta člověka k přírodě, a dodal: „Chtěl bych ještě zdůraznit další bod, který se stále velmi přehlíží, dnes, stejně jako v minulosti: totiž že existuje také ekologie člověka. Člověk má také přirozenost, která musí být respektována a se kterou nemůže manipulovat, jak se mu zlíbí. Člověk není jenom svoboda, která utváří sama sebe. On sám sebe nestvořil. Člověk je rozum a vůle, avšak je také přirozenost, a jeho vůle je správně uspořádána tehdy, když naslouchá své přirozenosti, respektuje ji a přijímá sama sebe jako toho, kým je – jako někoho, kdo sám sebe nestvořil.“

Po projevu v německém parlamentu následovalo setkání s berlínskou židovskou komunitou, kde Svatého otce přivítal předseda Ústřední rady Židů v Německu Dr. Dieter Graumann.

Večer sloužil Benedikt XVI. mši svatou na berlínském Olympijském stadionu. Bohoslužby se zúčastnilo více než 70.000 poutníků.