Církev nově uctívá dva své služebníky jako blahoslavené

Papež Benedikt XVI. při kázání v Birminghamu připomněl, že heslo, které kardinál Newman převzal od svatého Františka Saleského (Cor ad cor loquitur, tedy Srdce promlouvá k srdci), se stalo mottem jeho pobytu na Ostrovech. "Jeho intuice o vztahu víry a rozumu, o životně důležitém místě zjeveného náboženství v civilizované společnosti, o nezbytnosti dlouhodobého a rozsáhlého vzdělávacího systému neměly pouze zásadní význam pro viktoriánskou Anglii, ale nadále inspirují a osvěcují mnohé na celém světě," uvedl Benedikt XVI., který také ocenil význam díla kardinála Newmana pro formování moderních katolických škol a jeho příkladnou kněžskou službu.

Kardinál Newman: Hledání osvobozující pravdy

Jméno kardinála Johna Henryho Newmana (1801-1890) zaznívalo i při dalších příležitostech pobytu Benedikta XVI. ve Velké Británii. Svatý otec ho už po příletu do Skotska uvedl jako příklad osobností, které se podílely na vytvoření duchovního dědictví Spojeného království, z něhož podle papeže vychází tradiční britský cit pro spravedlnost a neohroženost, s níž se obyvatelé postavili například nacistické hrozbě. Hovořili o něm také komentátoři katolicko-anglikánských vztahů, kteří připomněli, že Newman byl původně významným představitelem reformního hnutí v anglikánské církvi, později se stal katolíkem. "Usilovně celým životem hledal srovnání mezi anglikanismem a katolicismem i protestantismem. Studoval otce prvních dob církve a hledal vztah mezi konfesemi. Ta beatifikace je důležitým zdůrazněním osoby, která usilovala o spojení vědy a víry, která usilovala o odstranění relativismu," uvedl kardinál Miloslav Vlk, který se beatifikace v Birminghamu zúčastnil.

Blahořečení předcházela modlitební vigilie v londýnském Hyde Parku. "Zaznělo pozvání k pravdě. Být pravdivý sám před sebou, mít pravdu v srdci a tu pravdu dále rozšiřovat, aby člověka osvobodila," zaznamenala ze slov Benedikta XVI. inspirovaná kardinálem Newmanem Petra Maruščáková, Slovenka žijící v Londýně a členka tamní krajanské farnosti.

P. Gerhard Hirschfelder: Kaplan pražské arcidiecéze umučený nacisty

Za účasti pražského arcibiskupa Dominika Duky se v německém Münsteru uskutečnila druhá beatifikace tohoto víkendu. Přítomnost českého primase na ní nebyla náhodná: Blahořečený kněz Gerhard Hirschfelder (1907-1942) totiž působil v tehdy německém Kladsku, které tehdy patřilo do pražské arcidiecéze. Ta ho také před 2. světovou válkou ustanovila ke službě na území, které dnes patří Polsku. V době působení v jeho farnosti Čermná žila i velmi početná česká komunita. Dominik Duka se podle vlastních slov s knězem Hirschfelderem seznámil ještě jako královéhradecký biskup - jeho diecéze totiž s Kladskem sousedí (hrob v polské Čermné se nachází nedaleko za hranicemi poblíž Náchoda). "Je to radostná událost i pro nás a je to i určitý důkaz toho, že jako čeští kněží, z nichž deset procent prošlo koncentračními tábory a vězením, tak i podobně ještě ve větším množství dostali se do těchto koncentračních táborů i němečtí kněží, sudetoněmečtí kněží, kteří dali celým svým působením najevo odpor proti nacistické diktatuře," uvedl arcibiskup Duka.

P. Hirschfelder působil zejména mezi mládeží a patřil k hlasitým kritikům nacistické výchovy chlapců a dívek. „Ten, kdo chce víru v Boha vyrvat mládeži ze srdce, stává se zločincem,“ uvedl v jednom z kázání. Právě za tato slova byl zatčen a 1. srpna 1942 umírá v koncentračním táboře Dachau. Pohřben je na čermenském hřbitově (součást polských lázní Kudowa Zdroj).