Poselství papeže Františka ke 108. Světovému dni migrantů a uprchlíků

Poselství papeže Františka ke 108. Světovému dni migrantů a uprchlíků
25. září 2022

Vytvářet budoucnost s migranty a uprchlíky
Motto: „Tady nemáme město k trvalému pobytu, to budoucí město hledáme“ (Žid 13,14)

Drazí bratři a sestry!
Konečným smyslem naší „cesty“ na tomto světě je hledání pravé vlasti, Božího království, které založil Ježíš Kristus a které se plně uskuteční, až Pán znovu přijde ve slávě. Jeho království se ještě nenaplnilo, ale je již přítomné v těch, kdo přijali spásu. „Boží království je v nás. I když je to stále eschatologická skutečnost, budoucnost světa, budoucnost lidstva, je zároveň přítomna v nás.“

Budoucí město je „město s pevnými základy, jehož stavitelem a tvůrcem je Bůh“ (Žd 11,10). Projekt tohoto města předpokládá intenzivní práci na jeho budování, do které se musíme všichni zapojit. Je to důsledné úsilí o osobní obrácení a proměnu skutečnosti, která se má stále více přizpůsobovat Božímu plánu. Dramata dějin nám připomínají, jak daleko jsme od našeho cíle, Nového Jeruzaléma, „Božího příbytku mezi lidmi“ (Zj 21,3). Proto nemáme klesat na duchu. Ve světle toho, co jsme se naučili v těžkostech nedávné doby, jsme povoláni obnovit své úsilí o vybudování budoucího světa, který bude více odpovídat Božímu plánu; světa, v němž budeme moci všichni žít důstojně a v míru.

„Očekáváme nové nebe a novou zemi, v nichž přebývá spravedlnost“ (2 Petr 3,13). Spravedlnost je jedním ze základních prvků Božího království. Při každodenním hledání Boží vůle je třeba trpělivě, obětavě a rozhodně budovat spravedlnost, aby se nasytili všichni, kdo po ní hladoví a žízní (srov. Mt 5,6). Spravedlnost Božího království je třeba chápat jako naplnění Božího řádu a uskutečnění jeho harmonického plánu, v němž se v Kristu, který zemřel a vstal z mrtvých, celé stvoření stává „dobrým“ a lidstvo opět „velmi dobrým“. Aby mohla zavládnout taková krásná harmonie, je třeba přijmout Kristovu spásu a jeho evangelium lásky, aby se v dnešním světě odstranily všechny nerovnosti a diskriminace.

Nikdo nesmí být vyloučen. Boží plán je ze své podstaty inkluzivní a v jeho středu jsou ti, kdo žijí na existenciální periferii. Patří sem mnoho migrantů a uprchlíků, vysídlených osob a obětí obchodování s lidmi. Budování Božího království s nimi počítá, protože bez nich by to nebylo království, které má Bůh na mysli. Začlenění těch nejzranitelnějších je nezbytnou podmínkou pro to, aby se mohli stát plnohodnotnými občany tohoto království. Pán totiž říká: „Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je pro vás připraveno od založení světa. Měl jsem hlad a dali jste mi jíst, měl jsem žízeň a dali jste mi pít, byl jsem cizinec a přijali jste mě, byl jsem nahý a oblékli jste mě, byl jsem nemocný a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení a přišli jste ke mně.“

Budovat budoucnost s migranty a uprchlíky znamená rozpoznat a ocenit to, co každý z nich může do procesu jejího budování přinést. Takový pohled na migraci bych rád našel v Izajášově prorocké vizi, v níž se cizinci neobjevují jako útočníci a ničitelé, ale jako ochotní dělníci, kteří obnovují zdi nového Jeruzaléma; Jeruzaléma otevřeného všem národům.

V tomto proroctví je příchod cizinců představen jako zdroj obohacení: „Přijdou k vám poklady národů“. Historie nás učí, že přínos migrantů a uprchlíků byl rozhodující pro sociální rozvoj a ekonomiku našich společností. A to platí i dnes. Jejich práce, schopnost obětovat se, jejich mládí a nadšení obohatí společnost, která je přijme. Tento přínos by však mohl být ještě větší, kdyby byl zhodnocen a podpořen cílenými programy. Jedná se o obrovský potenciál, který bude využit, jakmile k tomu dostane příležitost.

Obyvatelé Nového Jeruzaléma – pokračuje Izaiášovo proroctví – budou mít brány města otevřené, aby do něj mohli vstoupit cizinci se svými dary: „Tvé brány budou stále otevřené, nebudou zavřené ve dne v noci, aby ti přinesly bohatství národů“. Přítomnost migrantů a uprchlíků představuje velkou výzvu, ale také příležitost ke kulturnímu a duchovnímu růstu pro všechny. Díky nim máme možnost lépe poznat svět a krásu rozmanitosti. Můžeme dozrát ve své lidskosti a společně budovat širší „my“. Vzájemná otevřenost vytváří prostor pro plodnou konfrontaci různých pohledů a tradic, které otevírají mysl novým perspektivám. Přitom objevujeme bohatství, které je obsaženo v náboženstvích a spiritualitách, jež jsou nám neznámé, a to nás povzbuzuje k prohlubování vlastního přesvědčení.

V novém Jeruzalémě národů bude Hospodinův chrám ještě krásnější díky obětem, které tam budou přicházet z cizích zemí: „Všechna stáda z Kedaru se k tobě shromáždí, beránci z Nabajótu ti budou k službám, přijdou na můj oltář rozkoše, a tak oslavím svůj slavný dům“. V tomto smyslu přináší příchod katolických migrantů a uprchlíků novou energii do života církevních společenství, která je přijímají. Často jsou totiž nositeli nakažlivé vitality a mohou tak oživit naše oslavy. Vzájemné sdílení různých projevů víry a religiozity představuje zvláštní příležitost k plnějšímu prožitku katolicity Božího lidu.

Drazí bratři a sestry, zvláště vy mladí! Chceme-li spolupracovat s naším nebeským Otcem na budování budoucnosti, dělejme to společně s našimi bratry a sestrami, migranty a uprchlíky. Začněme ještě dnes! Protože budoucnost začíná dnes a začíná u každého z nás. Nemůžeme přenechat budoucím generacím odpovědnost za rozhodnutí, která je třeba učinit nyní, protože jen tak se může uskutečnit Boží plán pro svět a jen tak může nastat jeho království spravedlnosti, bratrství a míru.

Modlitba

Pane, učiň nás nositeli pokoje, aby tam, kde vládne tma, vládlo světlo,
a tam, kde vládne rezignace, se znovu rodí důvěra v budoucnost.

Pane, učiň nás nástroji své spravedlnosti, aby bratrství vzkvétalo tam, kde je vyloučení,
a ducha vzájemného sdílení, kde vládne chamtivost. 

Pane, učiň nás staviteli svého království společně s migranty a uprchlíky
a se všemi, kdo žijí na okraji.

Pane, nauč nás, jak je to krásné žít společně jako bratři a sestry.
Amen.

Řím, u svatých Janů v Lateránu, 9. května 2022

FRANTIŠEK