Proměněni trpícím služebníkem („Kristus za nás trpěl“)

Iz 53,3-11
Ž 22,12-24
1P 2,21-25
L 24,25-27

Je Božím paradoxem, že Bůh dokáže přeměnit tragédie a katastrofy ve vítězství. On
proměňuje všechna naše trápení a neštěstí i všechny dějinné bolesti ve zmrtvýchvstání, jež
zahrnuje celý svět. I když se zdá, že je poražen, je právě on skutečným vítězem, kterého
nemůže nic a nikdo překonat.

Jímavé Izajášovo proroctví o Hospodinově trpícím služebníkovi se v Kristu dokonale
naplnilo. Poté, co projde nezměrnou trýzní, uvidí muž bolesti své potomstvo. Tím
potomstvem jsme my, kteří jsme se narodili ze Spasitelova utrpení. Tak se z nás všech stává
v něm jedna rodina.

Dalo by se říci, že žalm 22 není jen napsán o Ježíši, ale též pro něj. Sám Spasitel se ho modlí
na kříži, když opakuje jeho bezútěšná úvodní slova: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě
opustil?“ Ve druhé části žalmu se však nářek a prosby plné bolesti mění ve chválu Boha za
jeho dílo.

Apoštol Petr je „svědkem utrpení Kristových“ (1 P 5,1) a dává nám je také za příklad: právě
k takovému utrpení pro lásku jsme povoláni. Ježíš Boha neproklíná, ale svěřuje se mu jako
spravedlivému Soudci. Jeho rány nás uzdravily a všechny nás přivedly zpět k jednomu
Pastýři.

Jedině ve světle Pánovy přítomnosti a v jeho slově se zjevuje Boží záměr s Mesiášovým
utrpením. Tak jako pro učedníky putující do Emaus je i pro nás Ježíš trvalým společníkem na
kamenité cestě života, na níž rozněcuje naše srdce a otevírá oči pro tajemný plán spásy.

Jako křesťané zakoušíme, že utrpení je důsledkem křehkého stavu lidstva, jehož různé formy
nacházíme v sociální nespravedlnosti a v pronásledování. Moc kříže nás vede k jednotě
a právě v kříži zjišťujeme, že Kristovo utrpení je zdrojem slitování a solidarity s celou lidskou
rodinou. Jeden dnešní teolog to řekl takto: čím více se přibližujeme Kristovu kříži, tím více se
přibližujeme také sobě navzájem. Svědectví, které jako křesťané společně vydáváme
v utrpení, nabývá obzvláštní věrohodnosti. Projevujeme-li solidaritu s trpícími, učíme se
od ukřižovaného a trpícího Služebníka, jak se vzdávat sebe sama a nabízet se jako oběť. Právě
tyto dary jeho Ducha potřebujeme, abychom se v něm mohli stát jedno.

Modlitba

Bože útěchy, tys z hanby kříže učinil znamení vítězství. Dej, ať nás kříž tvého Syna
sjednocuje a vede k tomu, abychom mu vzdávali dík za milosrdenství, které nám svým
utrpením projevil. Kéž nám tvůj Svatý Duch otevře oči a srdce, abychom pomáhali trpícím
a zakoušeli při tom tvou blízkost. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků. Amen.

Otázky k zamyšlení

1. Jak nám může víra pomoci, abychom dokázali reagovat na dlouhodobé utrpení?

2. Které oblasti lidského utrpení zůstávají dnes nepovšimnuty nebo jsou zlehčovány?

3. Jak mohou křesťané vydávat společné svědectví o moci kříže?

Všechny texty k Týdnu modliteb za jednotu křesťanů je možné stáhnout ZDE.