Sjednoceni pod Kristovou vládou („Kdo zvítězí, tomu dám usednout se mnou na trůn“)

1 Pa 29,10-13
Ž 21,1-7
Zj 3,19b-22
J 12,23-26

Ježíš Kristus je prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých. Sám sebe ponížil a byl povýšen.
Vítězství si však nenechává pro sebe, ale o svou vládu a povýšení se dělí se všemi lidmi.

Davidův chvalozpěv vyvěrá z radosti krále a jeho lidu ještě před postavením chrámu
a potvrzuje skutečnost, že vše je dílem milosti. I pozemský vládce může být obrazem vlády
Boha, který má v rukou „vyvýšení a utvrzení všeho“.

Královský žalm díkůvzdání tuto myšlenku dále rozvíjí. Křesťanská tradice mu navíc dodává
mesiášský význam: pravým králem je Kristus, nejvyšší zdroj požehnání a života a dokonalé
ztělesnění Boha mezi lidmi. V jistém smyslu však tento obraz platí také o lidech. Nejsou snad
právě lidské bytosti korunou stvoření? Nechtěl snad Bůh, abychom se stali „spoludědici jeho
Syna“ a „účastníky jeho království“?

Listy sedmi církevním obcím ve Zjevení Janově obsahují poselství církvi všech míst a časů.
Ti, kdo vpustí Krista do svého domova, budou pozváni, aby s ním měli podíl na hostině
věčného života. Příslib o usednutí na trůn, ohlášený původně dvanácti apoštolům, se nyní
vztahuje na všechny, kdo zvítězí.

„Kde jsem já, tam bude i můj služebník.“ Ježíšovým „jsem“ se připomíná nevyslovitelné Boží
jméno. Ježíšův služebník dojde cti od Otce a ocitne se tam, kde jeho Pán, jenž usedl
po pravici Otcově, aby kraloval.

Křesťané dobře vědí, že vzájemná jednota, ačkoliv vyžaduje i lidské úsilí, je především darem
Božím. Je to podíl na Kristově vítězství nad hříchem, smrtí a zlem, které jsou příčinou
rozdělení. Své plnosti dosahuje tato účast na Kristově vítězství v nebi. Naše společné
svědectví o evangeliu by mělo představit světu Boha, jenž nás neomezuje ani si nás
nepodmaňuje. Je třeba věrohodným způsobem hlásat našim současníkům, že Kristovo
vítězství překonává všechny překážky, jež nám brání, abychom měli podíl na plnosti života
s ním i s druhými lidmi.

Modlitba

Všemohoucí Bože a vládce všech, nauč nás rozjímat o tajemství tvé slávy. Dej, ať tvé dary
přijímáme s pokorou a úctou k důstojnosti druhých lidí. Kéž nás tvůj Svatý Duch posiluje
pro budoucí duchovní bitvy, abychom byli sjednoceni v Kristu a mohli s ním také kralovat
ve slávě. Prosíme o to skrze toho, který se ponížil, byl povýšen a nyní s tebou a Duchem
Svatým žije a kraluje na věky věků. Amen.

Otázky k zamyšlení

1. Jak se v našem životě projevuje falešná pokora a touha po pozemské slávě?

2. Jak můžeme společně vyjadřovat svou víru v Kristovu vládu?

3. Jak můžeme skutečně prožívat naději na příchod Božího království?

Všechny texty k Týdnu modliteb za jednotu křesťanů je možné stáhnout ZDE.