Soutěž v Kukadle zná výherce
V kukadlové soutěži pro měsíc únor jsme se vás ptali, zda máte rádi poezii? Který básník vás nejvíce oslovuje? A jaká báseň je vaše nejoblíbenější? Psali jste nám jména vašich oblíbených básníků či přímo úryvky z básní.
Za došlé odpovědi vám moc děkujeme a jsme rádi, že mohou být inspirací i pro ostatní posluchače Proglasu.
Z vašich odpovědí jsme vylosovali jednoho výherce. Šťastný los padl na pana Petra, Veselá, okres Pelhřimov. Získává od nás knížku Jaroslava Kratky, Kapky v dešti ukryté. Redakce Proglasu a tvůrci pořadu Kukadlo srdečně gratulují.
Oblíbení básníci pana Petra jsou: Charles Péguy, Gottfried Benn, Boris Pasternak, Thomas S. Eliot, František Halas, Jiří Kolář, Zbyněk Havlíček, Ladislav Dvořák, Zbyněk Hejda
a za nejlepší považuje: Friedrich Hölderlin, Gerard Manley Hopkins, Georg Trakl
Závěrem uvádíme úryvky oblíbených básní:
Friedrich Hölderlin - Patmos
(přeložil Rio Preisner)
.......
A když jsem slyšel,
že nablízku ležící ostrov
je Patmos,
jala mě touha
zavítat tam, na místě
do temné zajít sluje.
......
Tak hýčkal
Bohem milovaného
věštce, který se v mladosti blahé
přidružil kdys
k božímu synu nerozlučně, vždyť
miloval bouřkonosný prostotu svatého
žáka a pozorný muž ten hledíval
upřeně v obličej boží,
když při tajemství vinné révy se
shromáždili v hodině hostiny svaté
a ve veliké duši s klidnou předtuchou smrt
vyslovil Pán, nejvyšší lásku, neboť nikdy dost
neměl slov slavících dobro
tenkrát i povzbuzení, neboť je viděl
to běsnění světa.
G. M. Hopkins - Ribblesdale
(přeložil Josef Hrdlička)
.......
Země, sladká země, sladký kraji nízkých tvar
a ladných listů, k nebi prosebnou tvář zvedáš,
jazyk pro řeč, srdce pro vzdech, oči pro pláč nemáš,
umíš však být, jen být,a dlouho svědčíš tak.
Ty umýš být a dobře děláš, zas a zas
svědčíš a usvědčuješ toho, kdo ti vládne,
půvab potoka a údolí hned vadne,
v plen padne, vydaný mu všanc a napospas.
Georg Trakl - Zimní večer
(přeložil Ivan Chvatík)
Sníh když padá do oken,
Dlouze znějí večer zvony,
Mnohým stůl je připravený,
Dům je dobře opatřen.
Jest i ten, kdo na cestách
Temnou stezkou kbráně schází.
Zlaté milosti strom vzchází
Z hlubin země chladných šťáv.
Tiše poutník vstupuje;
Bolest změnila práh v kámen.
V jeho čistém jasu plane
Chléb a víno na stole.
...........
