Myšlenka na den ze 4. června 2008
V pondělí jsem v Noční lince nabídla k úvaze, zda souhlasíte s návrhem Džamily Stehlíkové chránit děti před tělesnými i jinými tresty ze strany rodičů pomocí přísnějšího zákona…
Většina z posluchačů se ozvala v tom smyslu, že děcko lze občas i plácnout, hlavně je však musíme vychovávat důsledně a s láskou. A vést je k Bohu a úctě k jeho přikázáním. Další zákony pak považují lidé za nadbytečné, někdo mluvil i o zcela nepřípustném vměšování státu či některých politiků do vnitřních záležitostí rodin.
Potěšil mne takový smysl pro přirozené právo: je-li rodina zdravá, nemá se stát do výchovy dětí plést. Jestli ovšem někdo děti mlátí či zanedbává, nebuďme zbabělí a upozorněme příslušná místa. Pak lze použít ustanovení zákona o týrání svěřené osoby.
Nedejme si však vnutit kdejaké nové výmysly, které se příčí naší dobré staleté zkušenosti. Někde například zavádějí povinnou sexuální výchovu ve školách a rodiče ji těžko mohou odmítnout. Jinde uzákonili povinné označování rodičů místo slovem otec a matka názvem rodič A a rodič B, jako například ve Španělsku, prý s ohledem na páry stejného pohlaví a děti, které vychovávají.
Já ale doufám, že my nemusíme sedět na každém posvícení ani výt s každým vlkem. Jak říkali naši předkové: „Kéž nás Pán Bůh při zdravém rozumu zachovati ráčí.“