Agrese, domácí násilí a senioři
Už počtvrté v řadě otevřeme v Kafemlýnku 14- ledna těžké téma s poradcem Radovanem Voříškem. Tentokrát se zaměříme na specifika situace seniorů.
Budeme mluvit o tom, co způsobuje, že v rodinách k násilí na starých lidech dochází, proč se neumí efektivně bránit, na co spoléhají, a proč je pro ně těžké situaci řešit. Uslyšíme také, kde se dá vyhledat pomoc, jak se chránit nebo jak napadeným pomáhat. Rozhovor připraví Irena Kintrová. Číslo na "Senior linku" je 800 200 007, poradenské a pomáhající organizace - Donna, Elpida, Riaps, Krizová intervenční centra ve větších městech.
TIPY NA ČTENÍ:
V loňském roce vyšla u Karmelitánů příručka nejen pro pastorační pracovníky, která má přímo název „Domácí násilí“. Sestavila ji trojice autorů – Lucie Paprsteinová z organizace "Bílý kruh bezpečí", Jiřina Navrátilová – státní zástupkyně a Libor Botek – soudní vikář a vyučující kanonického práva. Každý z nich má k problematice svůj přístup, takže se dozvíme, co se tímto pojmem přesně myslí. Jak kde a na kom násilí probíhá, jak se řeší. Jaké zákonné prostředky lze použít, v jakém prostředí hledat pomoc a jak se na tenhle problém dívá katolická církev. Jsou tu i tři kapitoly věnované přímo problematice seniorů. Jako velice zajímavý nám přišel úryvek za závěrečné kapitoly, který objasňuje postoj k viníkovi i k oběti z křesťanského hlediska - klíčovým slovem je tu "uzdravení". Citace: ...Uzdravení ran způsobených domácím násilím není možné dosáhnout laciným chlácholením obou stran, že se to časem zlepší. Ani vedením k zachování formálních stránek soužítí. Ani nucením zbědované oběti k neustálému odpoštění a nesení bolestí působených svévolně násilnou osobou s poukazem na Kristův ideál odpouštějící lásky. To by bylo zneužitím evangelia. Předpokladem uzdravení je otevřenost pravdě, nazvání věcí pravými jmény a obnova porušeného řádu v přirozené oblasti... (str 86)
Jako druhou k tématu tu máme knížku, která se jmenuje „Tak takhle ne!“ s podtitulem „Úspěšná obrana proti manipulaci“ a je z Portálu, kde vyšla na konci loňského roku. Má pomoci lidem, kteří se opakovaně dostávají do situaci, kdy je jim úzko a naráží na nízké sebevědomí. Možná už jste narazili na nějakou svépomocnou příručku, která vám nabídla, že můžete rychle spravit svoje sebevědomí, a ono to nefungovalo. Tady autorky Nathalie Springer a Catharina Wilhelm hned v první kapitole vysvětlují, že pokud jsme se nějaké své chování a reakce naučili a používáme doposud, tak změna k lepšímu vyžaduje hodně času a trpělivosti. Zkratky mohou fungovat jen pokud se stane zázrak, jinak je to především trpělivost a odvaha, kterou potřebujeme, abychom se mohli změnit. Na mnoha konkrétních příkladech se pak dozvíme, jak se sebou zacházet lépe, které typy lidí nás ohrožují nebo jak změnit nebo přepsat to, co s námi konflikty dělají, co si přitom říkáme a jak na ně reagujeme. Autorky přitom používají různé metody a postupy známé z psychologie a koučinku. Musím se přiznat, že mi některé metody neseděly, třeba jógová cvičení, ale bylo povzbudivé číst, že jinému pomohly. Naopak se mi moc líbilo, že knížka povzbuzuje, abychom přestali hledat v okolí, v rodině, v práci, financích nebo v rodičích viníky své situace, ale soustředili se na hledání opravdového řešení. Pro inspiraci se knížka „Tak takhle ne!“ z Portálu určitě hodí, i když ji asi nezvládnete přečíst nebo využít celou.
A protože je toto téma dost závažné a těžké, dovolíme si představit knížku z vydavatelství Barrister & Principal, kterou je třeba brát s velkým nadhledem. Je to "Pohádka o ovečkách", kterou napsal jeden docela obyčejný tatínek, který má asi sen občas vyskočit ze své role seriózního tatínka a stát se někým úplně jiným... V téhle "Pohádce o ovečkách", kterou napsal Ivo Lukáš a ilustrovala Dora Lukášová, je tatínek beran silný lovec, který chodí do lesa, zatímco maminka doma se musí starat o čtyři malé ovečky a má toho občas až nad hlavu, takže užívá velice netradiční výchovný prostředek. Všechno by to ale šlo až do chvíle, než tatínek beran najde v lese zlatou krabičku s nápisem: „Nikdy za žádných okolností neotvírat“. Hádejte, co udělá? A nebýt chytré maminky, skončilo by to celé špatně. Autor sám napsal, že je to příběh vhodný spíš pro chlapečky nebo akční holčičky, což je pravda. Ale také je vtipný a nechybí mu přesah. Jestli máte doma akčního tatínka a asi tří nebo čtyřleté mrně, kteří mají oba moc rádi flintičky a nechybí jim smysl pro humor, pak by se jim drsná „Pohádka o ovečkách“ od Ivo Lukáše z Barristeru mohla líbit.