Dítě a média

Hostem Ivany Horákové byl Pavel Motyčka - psycholog, středoškolský učitel a lektor projektu Etická výchova. Ptali jsme se ho proč naše děti tolik baví média, co v nich obvykle hledají, kolik s nimi tráví času, jak nás ovlivňují a jaká přináší nebezpečí. Konkrétně jsme pak mluvili o vlivu televize, mobilů, o hraní na počítači a využívání internetu. Kupodivu byl jednotícím kritériem v této oblasti vliv rodičů na děti - kolik zájmu, ochoty a času věnujeme vzájemným vztahům, o tolik méně potíží v této oblasti vzniká. Bezprostřední názory a zkušenosti rodičů v této oblasti předkládáme v samostatném článku.

Hostem na telefonu byl Roman Posolda, který nám představil projekt "Kola pro Afriku"

Představili jsme dvě knížky:

Knihu britské autorky Vanessy Rogers s názvem „Kyberšikana“ vydalo v roce 2011 nakladatelství Portál. Kromě toho, že knížka vysvětluje co to kyberšikana je, dočtete se i o tom, jaká je situace nás.  Lektor David Čáp, který pracuje v projektu Minimalizace šikany k tomu říká: „V knížce jsme uplatnili výsledky našeho výzkumu o tomhle způsobu šikanování dětí.  Jedním z nejdůležitějších poznatků bylo to, že 78% agresorů je ze stejné školy jako oběť. Ukazuje se, šikana v jakékoli podobě není „něco“, co se děje někde venku, „něco“, čím se učitelé nemusí zabývat.  Šikana spolužáků s pomocí moderních technologií, které děti vlastní, je velice snadná. A zkušenost s nějakou formou šikany i s pomocí médií má téměř polovina dětí školního věku. Kromě teorie najdete v knížce konkrétní aktivity pro práci s dětmi.  Od praktických příkladů, co to kyberšikana je, přes ukázku rizik, které v kyberprostoru hrozí až po varování, že to, co děti dnes třeba z legrace zveřejní na sociální síti,  může negativně ovlivnit jejich budoucí pracovní  uplatnění. Nechybí reálné konkrétní příklady z českého prostředí.
Pokud vás téma zajímá, můžete si prohlédnout právě třeba internetový portál s názvem "Minimalizace šikany", který provozuje NADACE O2 a společnost AISIS.

Postní doba i velikonoční liturgie nás neustále vybízí k tomu, abychom se zastavili, otevřeli evangelium a dovolili, aby začalo znovu ožívat i v našem životě. Často si však nevíme rady s tím, odkud začít. Biblické texty nám nemusí být blízké a srozumitelné, i když se snažíme Boží slovo poctivě číst a poslouchat, zdá se nám, že zarytě mlčí... Knížka, ve které najdete srozumitelný a přitom podrobný výklad liturgických textů Svatého týdne se jmenuje „Od večeře ke kříži“, vydalo ji nakladatelství Paulínky a jejím autorem je italský biblista Lorenzo Zani. 
Autor se nabízí jako průvodce. Nechce překřikovat Boží slovo svým vlastním hlasem. Spolu s námi otvírá Janovo evangelium a snaží se poodhalit nám jeho tajemství, abychom pak my sami otevřeli své srdce a zkusili se zaposlouchat do slov života. Cílem úvah tohoto autora nad Písmem je povzbudit čtenáře, aby se krátce v tichu zastavil před eucharistií a před křížem. Stačí mít otevřené srdce.
 

Závěrem si dovolím několik slov od srdce:

V době, kterou nyní prožíváme, kdy se média plní zprávami teroru ze strany islamistů z jedné strany, z druhé zase o postupu ruského diktátora na východě Ukrajiny, jsme plni strachu. Co bude? Jak to všechno dopadne? Každá lidská situace, ať je jakkoli významná, beznadějná, nebo nepatrná, vždycky je dynamická, proměnlivá podle toho, jaké vlivy do ní vstoupí. Není předem dáno, jak co dopadne. Protože je náš Pán Ježíš Kristus všemohoucí Bůh, může vstoupit a také vstupuje do těchto situací. Záleží jen na nás, zda o Jeho pomoc stojíme a jak moc. Zda se budeme horlivě modlit, postit a budeme toužit po zastavení zla. Chceme mír v Evropě, mír ve světě? Mír je dar. Mír je opravdový dar, o který musíme prosit a usilovat o něj. Spojme ruce, zaklekněme k modlitbě a volejme horlivě a vytrvale. Prosme za odpuštění našich hříchů, naší vlažnost i a nevšímavosti, naší pýchy a sobectví a prosme za obrácení těch, kdo páchají zlo.

Přeji nám všem, abychom pocítili naléhavost situace a současně blízkost Ježíšovy lásky. Hodně krásných chvil v rodině i v modlitbě přeje Ivana Horáková.