Emoční inteligence a výchova batolat
Kdo z nás může s klidným svědomím říci, že má své emoce pod kontrolou? Je to vůbec možné nebo žádoucí? A nakolik se naše emoční naladění utváří už v batolecím věku? Otázky pro Kafemlýnek 18. dubna 2017.
Asi všichni víme, že se dá změřit lidské IQ - tedy míra rozumových, usuzovacích schopností. Zkoumají je testy logické, přiřazovací, vyvozující, ve slovních, grafických nebo matematických teoretických textech. Pozornosti vědců ale neušlo také to, že jsou mezi námi lidé, kteří vynikají organizačními, kreativními nebo sociálně směřovanými schopnostmi, které se do právě takových teoretických textů nevejdou, i když tušíme, že s pojmem inteligence souvisí. Inteligence je tu myšlena jako dispozice člověka pro myšlení, učení a adaptaci, která se projevuje intelektovým výkonem v nějaké oblasti.
A jednou ze zatím jen lehce zmapovaných oblastí je oblast emocí. Dokonce pro ni máme termín "EQ" (emoční inteligence - složky empatie, sebeovládání, sebeuvědomění, motivace a 
společenské obratnosti). Nějaké pocity a prožívání máme všichni, rodíme se s nimi a celý život se s nimi nějak učíme nakládat. Přijímáme s radostí ty pozitivní (radost, nadšení, euforie, pocity dobrého naladění, chuť do života, motivovanost...) a rádi bychom nějak zmírnily ty negativní (hněv, zášť, rozmrzelost, vztek, smutek, otrávenost...). Jenže jedno bez druhého nefunguje a potlačení negativních pocitů zmenšuje míru prožívání těch kladných.
Jak se na to dívá člověk zkušený a studovaný, a jak konkrétně s emočními jevy nakládat ve výchově batolat se bude ptát redaktorka Ivana Horáková (na fotce vlevo) hosta Kafemlýnku - lektorky a speciální pedagožky mgr. Ivany Procházkové (na fotce vpravo).
