"Hledám práci, jak?"

Nebo možná je to typická otázka i pro matku, která ještě chce pokračovat v rozšíření rodiny nebo v péči o děti a přesto by se ráda uplatnila na trhu práce (každý z nás potřebuje pocit, že je podle svých schopností užitečný). Ivana Horáková pozvala do studia Maria hosty Jana Kozáka a Libora Třešku ze sdružení Celzus. Celzus pracuje v Brně pod diecézní Charitou a věnuje se všem, kdo jsou nějak sociálně znevýhodnění.

Z rozhovoru vyplynulo několik zajímavých bodů - že když píšeme životopis nebo motivační dopis, máme rozepsat konkrétně co jsme už dělali (nestačí - byla jsem v prodejně - ale co jsem tam měla na starosti - napr. evidence, objednávky zboží, kontakt s prodejci, kontakt se zákazníky atd.) ale uvést co je relevantní vzhledem k práci, kterou chceme dělat (nebudu psát že mám tři vysoké školy, když chci začít pracovat jako skladník, pak vypadám "překvalifikovaný"). Dále také tu zaznělo několik tipů kde práci hledat a jak odpovídat na nabídky. Zajímavé je, že když na internetu čtete inzeráty na speciallzovaných portálech, nedozvíte se všechno, pokud se nezaregistrujete (podkud nejste registrovaní na onom portálu, nezobrazí se vám třeba kontakty).

Zajímavé pole při hledání práce nabízí sociální sítě - ať už síť příbuzných a známých, kteří mají své další příbuzné a známé - nebo virtuální sociální sítě. Předpokladem úspěchu je třeba jasně vědět a umět formulovat co hledám a co mohu za schopnosti nabídnout. Další zajímavý postřeh byl ohledně profesního zaměření - pokud jsem delší dobu bez práce, měl bych přestat hledat jen ve svém oboru, ale zkusit se podívat jinam. Nebát se vzít práci např. jen na půl roku. Zajímavou možnost v tomto ohledu nabízí úřady práce formou "Stáže" - půlroční práce v nějaké firmě, kdy plat hradí právě Úřad práce a stážista se učí všem pracovním návykům a zkušenostem, aby byl schopen se do pracovního procesu zařadit. Pokud máte čas a prostor, zkuste se také zapojit jako dobrovolník, který věnuje část dne nějaké práci, která sice není placená ale umožní nám poznávat nové lidi a učit se nové věci.

Zajímavý nápad nabízí internetový portál "Nakopni mě", kde můžete představit nějaký svůj projekt (např chci doma hlídat víc dětí) a chybí vám prostředky na vybudování základny (např. potřebuji kvůli dětem sprchový kout). Pokud někdo chce, může vám darovat nějakou částku jako pomoc.

Další náměty a rady si můžete poslechnout díky našemu záznamu v audioarchivu.

Jedna z odpovědí na naši sms otázku: " Jaká je vaše zkušenost s hledáním práce?"  (upraveno)

 ...Já mám zatím s hledáním práce zkušenost dobrou. Když jsem šla poprvé v patnácti na brigádu na letiště, sehnala jsem si telefonní číslo, zavolala tam a domluvila termín na pohovor. Přišla jsem a hned mě vzali. Byla jsem tam pět let. Další brigády byla také na letišti, ale v odbavení, poslala jsem mail, přišla na pohovor a vzali mě, teď jsem to zkusila na letušku... První co jsem musela udělat, asi bylo rozhodnutí jít na výběrové řízení, kde byly testy, pak absolvovat pohovor v češtině a obojí mi vyšlo. Pak už se jen obrnit trpělivostí a obětovat tomu čas, protože následoval kurz, který byl zakončený zkouškami. Já osobně si myslím, že když člověk chce, něco tomu obětuje a něco pro to udělá, pak nemá problém si práci sehnat. Samozřejmě vím, že ne vždycky je to tak jednoduché, ale co dnes jednoduché je? Také je důležité chovat se slušně, byla jsem svědkem arogantního chování uchazeče, které se nikdy nesetkalo s úspěchem... Jana

Zkušenost paní Hanky s hledáním práce:

Můj velký problém při hledání práce byl ten, že jsem byla tzv. "překvalifikovaná" a neměla jsem žádnou praxi. Učila jsem českou literaturu jako interní doktorand na FF MU, měla řadu publikací, ale nikoho to nezajímalo, což se nedivím... Takže jsem zkoušela všechny možné instituce, od škol po knihovny, ale nic... Prostě vůbec nic. Trvalo to dva roky, pak jsem se chytla zprvu na ryze administrativním místě, pak až přišlo na práci související s mým oborem.

RECEPT NA MEDOVO PERNÍKOVÝ ZÁVIN JE V NAŠEM RECEPTÁŘI

HOST NA TELEFONU:

MUDr. Taťjána Horká je psycholožka, která se spolu s Jiřinou Prekopovou věnuje obnově lásky v rodině. Sestavila kurzy"JDEME SPOLEČNĚ", v nichž se jejich účastníci učí, jak podporovat ty nejlepší vztahy v rodinách, znovu vzkřísit to dobré, co v nich může být.

FILMOVÝ TIP:

Nejnovější zpracování příběhu o světcích z Assisi svatém Františkovi a sv. Kláře nabízí nakladatelství Paulínky. František sníval o tom, že se stane rytířem, Klára měla být bohatou dámou. Oba pocházeli ze zámožných rodin, avšak ze znepřátelených měst. Když se potkali poprvé, on byl v poutech, ale cosi oběma říkalo, že se potkají znovu a jejich cesty se už nerozloučí… Film díky své délce přináší některé z okamžiků jejich života, které se v dosavadních filmových zpracováních neobjevily: historické okolnosti té doby, mládí obou protagonistů, život Kláry po odchodu z domova, vytvoření prvních jesliček, cestu sv. Františka do Svaté země a jeho setkání se Saracény. Film najdete v nabídce nakladatelství na www.paulinky.cz. Film má 200 min. Ukázku ke koukání najdete

Pro duši:

Poslední dobou mě těší slova žalmu 145:

·  8 Hospodin je milostivý, plný slitování, shovívavý a nesmírně milosrdný.

·  ⁹Hospodin je ke všem dobrotivý, nade vším, co učinil, se slitovává.

·  ¹⁷Hospodin je spravedlivý ve všech svých cestách, milosrdný ve všech svých skutcích.

·  ¹⁸Hospodin je blízko všem, kteří volají k němu, všem, kdo ho volají opravdově.

·  ¹⁹Vyplňuje přání těch, kdo se ho bojí, slyší, když volají o pomoc, a zachrání je.

 Na slyšenou! Ivana Horáková