Kafemlýnek: Jací jsou otcové a jakými by měli být?

Rozhovor na téma, které do Kafemlýnku rozhodně patří, už proto, že nás kromě maminek poslouchají často i tatínci nebo dědečci. Moudrého člověka a kněze Doc. Dr. Rudolfa Smahela, Th.D. k rozhovoru pozval redaktor z olomouckého studia Radim Marek Chvátal, pořad uváděla Karolína Antlová. Pořad měl premiéru 9. března 2010.
Rozhovor měl čtyři části. V první se mluvilo o tom, co vztah otce a syna obnáší, jak působí rodičovský vzor a jak by vzájemné působení mělo být založené na dialogu. V dětství potřebuje syn s otcem být, potřebuje ho jako otce, přítele, rádce i trenéra a otcova osobnost by měla být tak zralá a silná, aby synovi umožnila postupnout autonomii - tedy vznik jeho vlastní osobnosti a nezávislosti. Překážkou dobrého vztahu bývá přenášení špatných vzorců chování a jednání v rodině, neuzdravení vnitřní zloby a tvrdosti, která působí zlo ve vztazích. Od otce se očekává inteligentní jednání zralé osobnosti, které dodá synovi potřebné ujištění a odvahu jít svou vlastní cestou.
V další části se mluvilo o ztotožnění s otcovským vzorem - jaké má úskalí nebo výhody. Pak také o tom, že vztah otec - syn se buduje od ranného dětství prostřednictvím společných zážitků, pak tu má být prostor pro předání vzorů chování (k manželce, okolí) a na rozvoj osobnosti dítěte - otec není kontrolor, má být rádce. Ze vztahu malý syn/otec - MY DVA - se má stát vztah dvou rovnocenných osob - velký syn/otec - ON a JÁ, kdy díky vzájemné důvěře a naslouchání se i otec naučí leccos od syna tak, jak to dříve nebylo možné.
Třetí část výkladu Doc. Smahela se věnovala Otcovským stylům jednání a výchovy, tedy co si vychovávající otec sám vtiskl v procesu osobního vývoje, co k tomu přidala jeho vlastní povaha a osobnostní genetika a jaký má systém hodnot. Řeč byla i o patologických stylech jednání - otec dvojník, otec rovnostář, otec machr, otec psychopat a egocentrista.
A v závěru pořadu zazněla otázka, co by měl přejmout syn od otce, aby sám byl kvalitním člověkem? Tady vidí Doc. Smahel kromě lásky, něhy, vnitřní síly, nazávislosti i smyslu pro řád a pořádek jako důležitou schopnost ohledu a pozornost k druhým (ať už jsou tím myšleni další členové rodiny nebo okolí). Nakonec přidal otec Smahel požehnání všemu rodičovskému snažení. Ano, ideál je krásná věc a my ho téměř všichni známe, jen se níám někdy u sebe samých "nedostává lidí", kteří by ideál dokázali následovat...
Krásný se mi zdál obraZ, který otec Smahel postavě otce přisoudil - OTEC MÁ BÝT PŘÍSTAV! Tak to je přesně to, co vyjadřuje podstatu věci. Přejeme všem takový přístav najít!
Jako zajímavé doplnění tématu si můžete přečíst knížku, kterou napsal Kewin Leman - Na otci záleží - z nakladatelství Návrat domů, odkud je i knížka Brennana Maninga: Otcovo dítě, kterou ocení každý, kdo se bojí poznat a přijmout svou lidskou, rodičovskou nebo osobní slabost. O vývoji člověka jako takového zajímavě a čtivě píše G. Kenneth West v knížce Dobrodružství psychického vývoje, která vyšla v Portálu, tam také vyšla kniha L. Dvořáka: Obejměte své vnitřní dítě, která se zabývá pojmy rodič a dítě ve smyslu integrity vlastní osoby člověka.
Pokud jste narazili ohledně problematiky vztahu otec-syn na něco zajímavého, napište nám!