Kafemlýnek: Nakupování jako mánie!

***Proč asi a jak vzniká shopaholismus? – závislost na nakupování***

Co může člověka k závislosti na nakupování přivést, nebo ho přinutit, aby nad sebou ztratil kontrolu? Podnětem může být:

• přirozená touha shromažďovat věci – dědictví pravěkého lovecko-sběračského způsobu života k zajištění nutné obživy – kdo má víc, bude mít lepší vyhlídky do budoucna
• chybějící životní náplň a chybějící návyky na zdravý životní styl
• stresová životní situace a vnější faktory, které nelze změnit, omezená rozmanitost činností (člověk v izolaci kvůli nemoci nebo péči o někoho, rozpad rodiny)
• vliv výchovy – držení v tuhé kázni v původní rodině, nebo omezující partner, a poté touha „to roztočit“
• absence dovedností týkajících se hospodaření
• způsob jak se pomstít partnerovi za jeho omezující chování
• odměna sama sebe za vykonanou práci nebo za splněný nepříjemný úkol apod. - to je dobrá věc, ale musí mít přiměřenou formu
• problémem bývá i snadná dostupnost
• neexistující nebo nejasná pravidla a špatná organizace rodinného života
• člověk bez fungující „ne virtuální“ sítě bezpečných sociálních vztahů
• nízká schopnost vzdorovat nepříznivému vlivu okolí
• nezralá osobnost člověka, sklon k nezdrženlivosti
• psychické problémy nejrůznějšího druhu – od deprese, přes nízké sebevědomí, osamělost, pocit životního nenaplnění, neschopnost radovat se z běžných situací.až po frustraci z nevyhovujícího partnerského vztahu
• i zážitek z pocitu vlastní důležitosti a vyplavený adrenalin jako při rizikových sportech

Tenhle výčet zdánlivě nesourodých okolností či příčin nám dává v hrubých rysech odpověď na to, co je skutečným důvodem nakupování u shopaholiků. Určitě ne to, že nemají co na sebe, ale to, že běháním po obchodem a utrácením řeší nějaký aktuální psychický problém. Může jít i o náhražku lásky či prostředek k získání respektu. Procházka nákupním centrem s taškami v ruce může dodat shopaholikovi kromě úžasného pocitu euforie i kýžený pocit sebepotvrzení. Stačí nahlédnout do tiskovin takzvaně pro ženy. Najdeme tu vyfocené herečky, zpěvačky nebo modelky a můžeme si přečíst jejich výroky typu – mám čtyři sta páru bot, ale jak uvidím ve výkladu model, který se mi líbí, musím ho mít, i kdyby to nebylo moje číslo; ročně utratím za oblečení a boty tisíce dolarů apod.. Méně často už se dočteme, že si dotyčná osoba koleduje o léčbu nebo že ji opravdu musela podstoupit. 

Ještě před pár lety vzbuzovaly řeči o „nakupovací nemoci“ mnoho pobavených úsměvů, dnes nás dohnala realita. Propadnout tomu může kdokoli! Nezadaní lidé s vyššími příjmy, ale i ženy v domácnosti s napjatým rozpočtem, nebo matky či otcové na rodičovské dovolené, nebo důchodci, kteří počítají každou korunu.  A pozor! Není to výhradní doména žen! Jsou i muži, kteří kupují velké množství oblečení, kosmetiky, elektroniky či lahůdek nebo si pořizují rozsáhlé sbírky autíček, známek či motorek, které jsou pak pro rodinu finančně neúnosné.

Destrukční vliv má na nás i reklama, která tvrdí, že bez nějaké věci či zážitku nemůžeme být štastní, nebudeme žít plnohodnotný život a lidé kolem nás nebudou mít rádi. Další „pastí“ se mohou stát výdobytky moderní doby - půjčky, kreditní karty a možnosti nákupů na splátky. Faktem je, že od roku 1995 vzrostla zadluženost českých domácností o více než 800 %. Ikdyž kreditní karty nejsou skutečnou příčinou chorobného nakupování, zcela jistě fungují jako prostředek, který ulehčuje nedisciplinovaným lidem dostat se rychle do problémů. Další léčka sází na naši pohodlnost. Když nemáme čas či chuť jít nakupovat do klasického obchodu či nákupního centra, jsou po ruce katalogy, donáškové služby, teleshopping nebo možnost nákupu přes internet. A to všechno jsou lákadla, kterým i „zdravý“ člověk stěží odolává.

Korunu tomu všemu nasadili politici, ekonomové a prognostici, kteří nám nakupování doporučují jako všelék na světovou krizi s rádoby dobrým cílem „rozpumpovat ekonomiku“. Že je to opak strategie trvale udržitelného rozvoje a šetření s delší perspektivou málokoho napadne.

***Co se dá dělat proti závislosti na nákupech***

POZOR! realizace vyžaduje odhodlání a spoustu pevné vůle!

1. Zkuste víc přemýšlet o tom, co chcete koupit – věci si  prohlédněte, klidně vyzkoušejte, ale odložte nákup na příští den, možná se vám podaří „vychladnout“.
2. Omezte si třeba s pomocí partnera množství peněz k dispozici – denní nebo týdenní limit, odložte nebo zrušte kreditní kartu a debetní účet s výběrem na dluh. Na kartě nevidíte, kolik utrácíte.
3. Zkuste platit v hotovosti pro větší přehled, útratu důsledně nějaký čas zapisujte. Zjistíte kterým obchodům je lépe se vyhnout.
4. Nejde o to, přestat nakupovat, ale omezit „bažení pro zážitcích“ s tím spojených, přemýšlejte o jiných aktivitách, které by vás těšily a přinášely potřebný pocit radosti, uspokojení, euforie bez velké finanční zátěže.
5. Když vás popadne chuť nakupovat, zkuste se hned zaměstnat něčím jiným – sportem, čtením, návštěvou, cvičením, procházkou – zkrátka se snažte od nakupování odvést pozornost
6. Nakupujte nějaký čas pouze v doprovodu přátel, kteří na vás dohlédnou nebo s přesným seznamem.
7. Pokuste se o větší vyrovnanost – střídejte často pohybové a intelektuální aktivity, práci a odpočinek, jídlo i spánek.
8. Pokud vás ohrožují nákupy přes internet, zvažte zrušenou přípojku nebo si  nechte zaheslovat nejčastěji navštěvované stránky, abyste předešli pokušení. Nenechte se strhnout k nákupu reklamou v časopisech, televizi, falešnými slevami v letácích a obchodech.
9. Zkuste najít skutečné příčiny svého jednání, sepište si všechny okolnosti, které vás třeba ohrožují a vyvádějí z psychické rovnováhy, zvažte, zda je můžete změnit.

Pokud už cítíte, že jste nad sebou ztratili kontrolu, a  selže-li pomoc rodiny (nastavení zpětného zrcadla), spěchejte do ordinace psychologa nebo psychiatra. Čím dříve se začne, tím je naděje na úspěch větší. Psychoterapie, případně léčba medikamenty, vás sice nemůže zbavit závislosti samotné, ale pomůže nad ní získat kontrolu, odhalí možné příčiny, a také poskytne mechanismy kontroly k zvládnutí případného shopaholismu.

Informace připravila Irena Kintrová, redakčně upravila Karolina Antlová