Kafemlýnek: Rodina v kostele

Rodina v kostele

Jak se v kostele cítíte a co pro vás kostel znamená? Také na to se vás bude ptát Kafemlýnek. O své zkušenosti s návštěvou bohoslužeb s malými dětmi se budete moci podělit prostřednictvím krátkých textových zpráv. Na téma Rodina v kostele jsme hovořili s P. Davidem Ambrožem, kaplanem v kostele sv. Jakuba v Brně, v magazínu přineseme záznam rozhovoru. Reportáž ze vsetínského Rodinného a mateřského centra Sluníčko nabídne naše olomoucká redaktorka Radka Rozkovcová. A losovat budeme tři výherce březnové výtvarné soutěže pro děti. Malé autory odměníme knihami z Fragmentu.

Soutěž o knihu

Do 8. dubna 2008 do 12.00 můžete soutěžit o knihu Deník zoufalého otce. Soutěž je uzavřena.

Výtvarná soutěž Kafemlýnku

Do Galerie Kafemlýnku zajděte na výstavu výtvarných prací vašich dětí, které kreslily obrázky do výtvarné soutěže. V březnu se těšíme na obrázky s tématem Vítáme jaro.  Výtvarná díla svých dětí posílejte na adresu Radio Proglas, Kafemlýnek, Barvičova 85, 602 00 Brno. Pokud si chcete obrázky vašich dětí ponechat na výzdobu svého domova nebo na pozdější prohlížení, tak můžete výtvory do soutěže posílat ve formátu jpg na e-mailovou adresu Kafemlýnku. Obrázky posílané elektronickou poštou by měly mít velikost větší strany alespoň 800 pixelů. 

Výherci z březnové soutěže jsou vylosovaní, všem gratulujeme! Téma pro dubnovou výtvarnou soutěž Kafemlýnku je Hrajeme si venku. Těšíme se na další obrázky.

Výtvarná soutěž Laktační ligy

Laktační liga opět vyhlašuje ke Světovému a Českému týdnu kojení výtvarnou soutěž na téma „Kojení očima dětí“ nebo „Rodina očima dětí“.

Po odvysílání Kafemlýnku - magazínu, nejen pro maminky na mateřské dovolené - zde najdete vaše příspěvky k tématu, důležité informace, kontakty na hosty, a také vše, co se do pořadu nevešlo.

Vaše názory a zkušenosti

Dnes jsme se vás ptali: „Jaké to je být v kostele s malými dětmi, jak třeba některé situace s dětmi při bohoslužbě řešíte?“ a také „Jak se v kostele cítíte a co pro vás kostel znamená?“ Za všechny příspěvky děkujeme! Kéž vám následující řádky poslouží k vzájemné inspiraci. (redakčně upraveno)

• Dobrý den, zkušenosti s malým dítětem jsou krátké, syn má jeden rok. V naší farnosti je kostel starý, takže pokud jsme hluční, jdeme do „předsíně“, která je oddělena dveřmi. Ve farnosti manžela je během mše otevřená zpovědní místnost, kde se dá kojit, lze tam v klidu přebalit dítě a proti chladu je tam přímotop a jakýkoli výskot dětí není slyšet, do místnosti je přenášen i zvuk, takže slyším celou mši – hodnotím takovou místnost v kostele jako úžasnou věc pro maminky s dětmi. V sousední farnosti dokonce zřídili pro děti a maminky místnost nad sakristií, je tam i umyvadlo s vodou a místnost je oddělena sklem, takže mohu i vidět průběh mše sv. Děkuji za krásné téma. Marie
• Děkuji P. Davidovi za pěkné povzbuzení, Katka
• Do kostela jsme chodili už s maličkými dětmi na kur. Tatínek je držel je v náruči a pokud byli kluci neklidní, tak s nimi vyšel ven, aby nerušili ostatní. Brzy se naučili být v kostele potichu. Až byli větší, chodili jsme dolů do předních lavic. Tam byli zase „udržovaní v klidu“ maminkou. Nikdy po kostele nepobíhali a nikdy nerušili hlasitým mluvením. Asi jsme měli štěstí! Slávka
• Zdravím Vás. U nás v kostele nebo lépe řečeno ve sboru jsem zavedli před kázáním příběhy pro děti. Střídáme se všichni rodiče. Děti pokaždé dostanou úkoly, které mohou dělat při kázání. Obohatilo to celý sbor a děti jsou mnohem klidnější! Olga
• Zdravím všechny maminky. Máme 3 děti – dceru, hyperaktivního syna a 7 měsíční miminko. Mám často trapné pocity – když děti začnou rušit a vůbec někdy nevnímám mši. Je to náročné a někdy přemýšlím, zda to má smysl. Děkuji za rozhovor, který je o rodině v kostele. Iveta
• Moc zdravím. 5letá dcera řekla, že neděli nemá ráda, protože musí do kostela, kde pan farář mluví jen s rodiči a ona musí být potichu. Milena
• Zdravím, máme 8 dětí – dnes již větších. Někdy, když byli malí, to bylo náročné. Ale vydrželi jsme a oni s námi. Moc zdravíme P. Davida.
• Chodím do kostela s mou 1 a půl roční vnučkou a je to úžasné, je znát, jak na ni eucharistie působí.
• Děti do kostela bereme tak od dvou let, když už vydrží déle v klidu. Páteční dětská mše je bezvadná, protože zpívá mládež a pan farář má děti na kázání blíže u sebe. Také to, že nemusí celou mši sedět na místě je dobré. Celá mše je krásným zážitkem pro celou rodinu. Jana
• Chvála Kristu, do kostela chodíme s miminkem od měsíce. Náš chlapeček se nechá „uhoupat“ v autosedačce, chodíme dopředu a malý pozoruje něco, co doposud neznal. Světla mnoha svíček, kněze ministranty, hudbu…Srdečně zdraví Marta
• Úžasné téma, máme 20měsíční velmi živé dítě, naštěstí i vstřícného faráře. zkušenost i od jinud, kdy se po mši naše babička  „doslechla“, jak ten náš zlobil. Dokáži se při mši soustředit, nevím ale jak ostatní. Monika
• Se synem (1 a půl roku) chodíme na dětské mše, děti chodí, dělají kroužek u oltáře, ale kázání má být pro krátké, ne každý kněz to umí. Hana
• Dobrý den, děkuji za super téma! Myslím, že malé děti do kostela patří – dokáží krásně vnímat atmosféru! Moje zkušenost: snažím se u dětí udržet pozornost – upozorňuji je na to, co se děje. Například: „Pst“, ať slyšíš zvoneček.“ Jednou, to bylo malému asi 1 a půl roku, ho hlídala maminka měla puštěnou mši svatou na Proglasu a jakmile zacinkali zvonečky, tak malý na babičku udělal „pst“ a sepnul ručičky! Pěkný den, Marie
• Pro nás je chození do kostela utrpení, máme tři děti (5 let, 2 roky a 3 měsíce), chodíme na kur, někdy dopředu, někdy se rozdělíme, ale moc to nepomáhá, chybí mi místnost pro neklidné děti. Iva
• Mám dva syny (2,5 roku a 7 měsíců). Staršího jsme nechávali u babičky nebo jsme zůstali doma, ale už to nikdy nechci dopustit. Máme s ním teď o to větší problémy při mši. Mluví, běhá. Myslím, že kdybychom ho brávali častěji, zvykl by si. Hodně mi pomáhá naše spolčo maminek, kde si vyměňujeme zkušenosti.
• Ahoj, myslím, že je dobré vysvětlit, proč mají být hodné. Když oni poslouchají pohádku, také vyžadují ticho. V kostele babičky nic neslyší, když oni hlučí. Jarmila
• V týdnu je dětí málo, přitahují pozornost dětí, přitahují pozornost lidí, musí se víc hlídat, dá to víc soustředění na dítě než na obřad. Ale určitě je to přínos a dětí se učí být při tom.
• Milý Kafemlýnku, na mši si připadám nepříjemně. Máme tři děti (7,4 a 2 roky. Ti mladší často vyrušují – pokud je to nahlas, tak odejdeme z kostela. Magda
• Dobrý den. Máme 4 dcery (3letá dvojčata, 4 a 6letou), větší dcery sedávají někdy vpředu  a nosí dary, s malými sedíme v lavici. Někdy se sami podle nálady „rozdělí“ k mamce, tetě a taťkovi, který hraje na varhany. Dcery jsou okolím považovány za velmi hodný, ale my rodiče víme „své“. Jana
• Zdravím vás, díky za váš pořad. Máme 2 děti (3 a 4 roky). V kostele sedíme v lavicích, protože pokud stojíme vzadu pod kurem, tak děti dělají hlouposti. Nedáváme jim žádné pamlsky nebo pití během mše a nemáme větší problémy. Ale jistě jsou každé děti jiné. U nás to takhle funguje. Hezký den. Blanka
• Kostel je pro mě povznesení mysli do Boží blízkosti. Je to nabíječ kladné energie.
• Poslední dobou je pro mě mše svatá dobou ztišení a klidu, a to díky mému muži, který se stará o našeho 2letého Vašíka. Zdravím do Kafemlýnku!
• Díky za pořad. Sedíme s dětmi vpředu na židlích. Teď už to jde, ale dřív jsem byla po mši zpocená, hotová, zcela bez energie. Pěkný den!
• Děti s námi chodí od té doby, co byly v bříšku, teď jim je 4,3 a 1 rok a jsou při mši hodné. Chodíme 4krát týdně a zvládají to hezky. Zapojují se do obětního průvodu, sedíme vždy vpředu a dětem vše vysvětlujeme. Určitě je dobře, když jsou děti v kostele odmalička. sama nemám problém se soustředit. Jana
• Dobrý den, máme 17 měsíčního chlapečka, který žvatlá celou mši, pěkně reaguje na varhany a scholu, to radostně hopsá v lavici, reakce jsou různé, ale vesměs to ostatní přísedící tolerují, snad to znáte a víte, jak vypadají vykulené dětské oči, těm odpustíte snad vše, moc děkuji za pořad, naše rodinka se cítí v kostele pěkně. Jste skvělí, rád vás poslouchám. Zdeněk
• Dobrý den, myslím, že malé děti do kostela patří, naše děti – máme jich 9 – byly vždy nehodnější v 1. lavici, kde dobře vidí, co se děje, vzadu rušily víc.
• Kluci jsou nejhodnější u oltáře. Já jsem se musela naučit vrtění vedle nevnímat. Lenka
• Náš kněz věnuje první část kázání dětem, 2,5letý syn kostel miluje. Pan farář je velmi oblíben. Chodíme proto i ve všední den. Díky za téma, Katka.
• Dobrý den, máme děti (5,3,1) a v bříšku. Nejstarší začal ministrovat a to je velká pomoc. 1krát za 14 dní hrajeme a zpíváme ve schole. Tříletou mají prarodiče v lavici – je to dětská mše. I když je to náročné, ale je to dobrý příklad dětem, že i služba v kostele je potřebná, a i když člověk není soustředěný cítím, že to má smysl. Když děti ruší jdeme dozadu. Důležitá je příprava přede mší (evangelium), pomáhá to. Jitka
• Chvále Kristu, máme skoro 5měsíční holčičku a chodíme od 3 týdnů. Ze začátku malá spinkala, teď chce být na rukách a vidět, co se děje. Je to náročné – držet půl mše 7 kilo a stát. Když hodně křičí odcházíme, někdy mi mše unikne. Našemu panu faráři ale broukání nevadí a je rád, že tam děti jsou. Někteří se ale otáčejí, i když malá jen broukne, a já se cítím nepříjemně. Stojíme teď u dveří, i když je to někdy náročné, tak přeji maminkám hodně sil vytrvat, Jana.
• Zdravím do Kafemlýnku, děkuji za téma. Máme 5 dětí a malý venkovská kostel, kde mají děti přehled. Chodíme s nimi na mši odmalička, bez větších problémů a sedáváme v 1. lavici. Nesouhlasím s odváděním dětí paní katechetkou, vím, že toto praktikují katecheté hlavně ve městech. Myslím si, že je to pro děti nezdravé, nemají pak žádnou kázeň a jak pan kaplan poznamenal, chodí do kostela jako školky. Účast na nedělní mši je pro nás samozřejmá, i pro naše pubertální dcery, kterým by podle jejich slov něco chybělo, posluchačka Ivana.

Pro další příspěvky na téma Rodina v kostele můžete využít diskuzi.

Inspirace, tipy, nápady

Na stránkách Kafemlýnku můžete načerpat inspiraci nebo najít tipy na vaření či pečení. Napište nám, jaká témata byste v Kafemlýnku uvítali. Pokud jste nemohli poslouchat některé dřívější vydání Kafemlýnku, zajděte do našeho archivu.