Kafemlýnek: Žena za volantem

V posledním květnovém Kafemlýnku si povíme, jak se liší způsob řízení žen od způsobu řízení mužů. Přidáme informace o bezpečnosti našich dětí v silničním provozu, a také představíme nadaci Malina. Na řízení žen jsme se zeptali některých mužů a žen v Proglasu. Mužům jsme položili otázky: „Myslíte si, že ženy řídí jinak než muži? Mají ženy v silničním provozu s něčím větší problémy než muži?“. Ženy pak odpovídaly na otázku: „Jak sebe samy vidíte v roli řidiček?“. Jak to dopadlo se dozvíte v úterním dopoledni po půl desáté. Dále zavítáme na stránky www.moje-rodina.cz, po telefonu nám je přiblíží Radmila Hošťálková. Také je připravena telefonická soutěž o knižní cenu a čeká nás i losování výherce videokazety o kojení z písemné soutěže a výherce DVD o kojení z webové soutěže.

Živé vysílání má své kouzlo, ovšem přináší i mnohé stresové situace. Asi 2 minuty před půl desátou (před začátkem Kafemlýnku) jsem se dozvěděla, že plánované telefonické představení nadace Malina nebudeme moci uskutečnit, a tak během Kafemlýnku jsem ještě brouzdala po internetu a rychle domluvila rozhovor s ředitelkou nadace Besip Ludmilou Cikánkovou. Pověděla nám o projektech minulých i budoucích, podrobnější informace o nadaci najdete na stránkách www.nadacebesip.cz. O bezpečný silniční provoz se zajímá také nadace Malina, zavítat můžete na její stránky www.nadace-malina.cz. Z Centra dopravního výzkumu se s námi spojila psycholožka Vlasta Rehnová, zmínila rozdíly v řízení žen a mužů.  

Na stránkách idnes.cz a besip.cz najdete informace o nejčastějších příčinách nehod zaviněných řidičkami, hovoří se nejvíco o:   nevěnování se řízení, nedodržení bezpečné vzdálenosti, nesprávné otáčení nebo couvání, nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky, nedání přednosti tam, kde je dopravní značka „Dej přednost v jízdě!“ (nikoliv třeba tam, kde je značka STOP). Obecně mezi ženami i muži jsou tzv. sváteční řidiči, tady je pro ně doporučení: Jezdit co nejvíce hned po získání řidičského oprávnění, nenechat se odradit nebo znechutit, měnit trasu obvyklých cest, občas vyjet i na zcela neznámo trasu, ignorovat posměšky, ale vnímat dobře míněné rady.

Stejně jako většina z nás je zvyklá se poutat, nejen když jedeme daleko, ale automaticky když si sedneme do auta, tak bychom neměli zapomínat ani na své děti. Autosedačky jsou určené pro děti menší než 150 cm, vyšší děti se poutají bezpečnostním pásem. Základním kritériem pro výběr autosedačky je hmotnost a výška dítěte. Dítě nesmí autosedačku přerůstat.
Existují čtyři skupiny sedaček:
Skupina 0 (do 13 kg) kojenci musí být přepravováni v sedačce, která umožňuje transport v pololeže. Upevňují se proti směru jízdy, nejlépe na zadní sedadlo. Pokud chceme umístit sedačku na přední sedadlo, nesmí být aktivní airbag.
Skupina I (9 - 18 kg) -  batolata až první rok mateřské školky
Skupina II (15 - 25 kg) pro tuto skupinu je možné použití sedačky s tříbodovým pásem vozidla nebo systém se zádržným tělesem, kdy dítě sedí přímo na sedadle auta a zádržný systém je umístěn přes nohy dítěte a tříbodový pás je dětským zádržným systémem provlečen.
Skupina III (22 - 36 kg) od přibližně šesti let do výšky 150 cm. Od hmotnosti 25 kg přichází v úvahu jen jeden druh zádržného systému - podsedák, který umožní dítěti sedět výš a zabrání tím vedení tříbodového pásu přes krk dítěte, pás je tedy poté veden jako u dospělých, přes klíční kost a oblast pánve.
Naše děti jsou účastníky silničního provozu nejen, když je převážíme, ale  také když jsou chodci. Každý den dochází na silnicích k vážným dopravním nehodám jejichž oběťmi bývají často chodci. Právě děti jsou na silnicích ohroženi nejvíc. Jsou méně soustředěné a nedokážou ještě dobře odhadovat a předvídat. O to důležitější je, aby byly na silnici co nejlépe vidět. Světlé oblečení, školní brašna a boty s reflexními doplňky učiní jejich každodenní cestu do školy i ze školy bezpečnější. Malé dítě, ještě navíc v tmavém oblečení, je pro řidiče téměř neviditelné.
K tomu, aby děti uměly přijmout a používat zviditelňující doplňky při pohybu na silnici a v jejím okolí je vhodná příprava od nejútlejšího věku. Již v mateřských školkách se děti každodenně účastní provozu na silnici, ať už jde o cestu s rodiči do školky a domů, nebo při pobytu venku na vycházce s učitelkami. A právě při těchto vycházkách je možné děti učit základním prvkům bezpečné účasti v silničním provozu. Jakým způsobem?
Viditelnost dětí a chodců obecně lze zvýšit pomocí vhodně zvoleného oblečení, nášivek a doplňků ze speciálních materiálů. Je vhodné použít tyto reflexní vestičky alespoň u dětí, které jsou na začátku a na konci dětského útvaru. Naprosto bezpodmínečné je však používání reflexních vest u doprovodu dětí, tedy u učitelek. Tuto povinnost jim stanovuje zákon o silničním provozu, stejně jako oprávnění při přecházení vozovky zastavovat vozidla.
Důležité nejen pro děti, ale pro všechny chodce je být vidět. Většina řidičů, kteří zranili chodce, se shoduje na tom, že ho neviděli vůbec nebo příliš pozdě.
V této souvislosti je zajímavá viditelnost různých materiálů pod světly reflektorů auta v noci:
modré oblečení: 18m
červené oblečení: 24m
žluté oblečení: 37m
bílé oblečení:  55m 
reflexní materiál: 200m
Více informací najdete www.besip.cz 

Tady jsou vaše příspěvky týkající se tématu žena za volantem (redakčně upraveno):

Zdravím Kafemlýnek, řídím ráda už 35 let, do auta se nepřezouvám, vadí mi agresivita, bezohlednost, velká rychlost. Ludmila

Je mi 36 let a řidičák mám od 30. Jezdím ráda, řidičák jsem nechtěla, ale vdala jsem se do vesničky, kde bez auta nemůžete existovat. 
 
Řídím ráda, obuv volím dle délky jízdy, pravidla se snažím dodržovat, ale když jedu sama svádí mě to jet rychleji. Pavla
 
Dobrý den, mám 4 děti a bydlíme na vesnici, odkud musíme kromě školy za vším dojíždět. Já se bojím řídit, protože jsem kdysi na začátku své řidičské kariéry zavinila drobnou nehodu, těch hodin strávených na autobusové zastávce s nemocnými dětmi! Snad najdu odvahu. Jana
 
Řídím ráda a často největší problém dělají bezohlední řidiči, s orientací problém není, vždy dojedu, kam chci, jen to trvá déle než muži. Do auta se nepřezouvám.
 
 Dobrý den, řídím ráda, ale nemám ráda městský provoz, dělá mi problémy přejíždění z pruhu do pruhu, odhadnout rychlost a vzdálenost auta za mnou. K řízení se někdy přezouvám. Marie
 
Dobrý den, jsem aktivní řidička, mrzí mě muži urážející řidičky, zpravidla to bývají ti, co neznají pravidla a zvedají si své sebevědomí. Nepřezouvám se, parkování lze naučit. Daniela
 
Dobrý den, mám dotaz: je nás 6, když jedeme všichni, mám sedačku na klíně připoutaná jsem  i dítě. Bylo by možné vyrobit nějaký dvoupodsedák?
 
Jezdím 21 let, muži většinou na silnici pomůžou v nesnázích.
 
Dobrý den, jsem mamka 2 dětí na vesnici, bojím se jezdit, ale je to velký problém. Hana
 
Milý Kafemlýnku, nemám ráda jízdu městem, po cestách, které mám proježděné, si to užívám. Teď jsem dlouho neseděla za volantem, kvůli těhotenství a nemohu se pořád odhodlat.
 
Přeji pěkný den, musela jsem začít řídit auto po 27 letech po autoškole, zůstala jsem sama s dcerou na vozíku, díky přátelům a Boží pomoci jsem to zvládla. 
Dobrý den, miminko jsme vozili v zavinovačce z porodnice, jak tohle řeší předpisy.
 
Dobrý den, je mi 32 let, jsem krátce po porodu, auto řídím skoro denně, ráda, ale spíš z nutnosti. Jsme na samotě, kde nejezdí autobus, není obchod, bez auta to nejde.
 
Řídím ráda, mám obavu z hustého provozu, dříve jsem se řízení bránila, ale teď mám pocit soběstačnosti. Pavla
 
Moc zdravím v autě se přezouvám, jezdím jenom já, manžel je po úrazu hlavy a nesmí řídit, je to řidič z povolání, je to někdy složité, nejvíce mi vadí předjíždění motorkářů, Anna.

Na malou odměnu se mohou těšit paní Miroslava z Jarohněvic, paní Anna z Petřkovic a paní Daniela z Jablonce nad Nisou.

V dnešní telefonické soutěži jsme nabízeli knihu Heleny Chvátalové Malá povzbuzení pro mámy a táty, kterou do soutěže věnoval Portál. Výhru posíláme paní Aleně z Radostína nad Oslavou.
         

Ještě do pondělí 28. května 2007 do 12.00 můžete soutěžit o DVD o kojení, losovat budeme ze správných odpovědí. Odpovídejte na otázku: „Kdy po porodu by se podle Světové zdravotnické organizace mělo v ideálním případě zahájit kojení?“

Vybírat můžete z následujících možností:

a) do půl hodiny po porodu, kdy sekrece prolaktinu a oxytocinu a chuť dítěte sát je největší

b) jakmile matka chce, tedy ve chvíli, kdy už si dostatečně odpočinula

c) po stažení dělohy

Správná odpověď je za a) do půl hodiny po porodu. Poštou nám přišla 1 správná odpověď, a tak k výhře gratulujeme paní Marii z Rviště. Cestou mailovou dorazily 3 správné odpovědi a z nich Kafemlýnek vylosoval paní Marii z Janovic, gratulujeme.  

Po internetu k nám doputoval Deník řidičky, který nabízíme ve zkrácené formě:

A je to, mám řidičák! Konečně můžu řídit auto a nemusím poslouchat instruktora: „Tady je zákaz vjezdu!“, „Jedete v protisměru!“, „Pozor na tu starou dámu! Brzděte! Brzděte!“ a podobně. Nevím, jak jsem to mohla ty dva roky vydržet!
Koupila jsem si auto. Musela jsem ho však nechat v prodejně, aby vyměnili zadní nárazník. Při odchodu jsem totiž namísto jedničky zařadila zpátečku. To bude tím, že jsem už týden neseděla za volantem.
Konečně mám svoje auto. Při odchodu z parkoviště jsem byla tak šťastná, že jsem se rozhodla udělat si výlet. Ostatní řidiči měli stejný nápad. Jezdili za mnou a troubili jak na svatbě. Nechtěla jsem být nepříjemná, tak jsem se připojila k jejich hře a zpomalila z 10 na 5 km/h. Všem se to moc líbilo a troubili ještě víc.
Všichni řidiči na mě troubí a dělají různá gesta. Je to milé, ale trošku nebezpečné. Když mi jeden chtěl cosi říct, nevěděla jsem, kde najít čudlík na otevření okna. Když jsem jí hledala, tak jsem do někoho narazila. Naštěstí jsem jela svojí výletní rychlostí 10 km/h.

Pokud jste nestihli některý z Kafemlýnků, zajděte si do archivu. Chcete-li pokračovat v povídání na téma žena za volantem, využijte níže připojenou diskuzi nebo nám napište. 

Všem přejeme příjemné cestování, a hlavně šťastný návrat domů!