Manželská univerzita 2014, čtvrtý díl

Recept na okurkovou polévku Johanna Gregora Mendela jsme načerpali z časopisu Rodinný život, který vydává Centrum pro rodinný život v Olomouci, najdete ho v receptáři.
 
Ptali jsme se vás: Máte praktické rady na to, jak udržet malé děti v kostele v klidu?
Připravujete pro děti u vás ve farnosti nějaký souběžný program v době kázání?
Zkoušeli jste se pobavit s vaším knězem, který má například víc než patnáct minut kázání, zda by je nemohl přizpůsobit všem?

Odpovědi posluchačů najdete na konci článku.
 
Na stránkách www.kanan.cz najdete materiály, které vám mohou pomoci připravit dítě na nedělní mši svatou. Najdete zde text evangelia podaný tak, aby i ono z něj mohlo těžit. Materiály pro každou neděli se skládají z následujících částí:
·        Dětem přístupnou formou podané evangelium
·        Krátké zamyšlení
·        Kvíz, bludiště nebo jiná hříčka
·        Obrázek na vybarvení
Všechny uvedené materiály je možné vytisknout, jsou k dispozici ve formátu PDF. Materiály jsou návrhem pro rodiče, jak textem evangelia pracovat, sami je můžete dětem přizpůsobit - věku, znalostem, nebo schopnostem apod. Cílem je zapojit dítě do zamyšlení, co chce evangelium říct a motivovat je ke spolupráci, protože tak si toho nejvíce zapamatuje.
Kvíz
Na myšlenku evangelia navazuje malá hříčka pro děti. Úkoly jsou různé a jsou vždy popsány. Někdy budete muset dítěti pomoci, jindy zvládne úkol samo. K vyřešení kvízů stačí většinou tužka, někdy pastelky nebo nůžky a lepidlo. Obrázek - poslední částí je obrázek, který může dítě vybarvit. Barvy záleží zcela na něm.
 
Pár praktických tipů, jak udržet děti v kostele při mši svaté v co největším klidu:
S sebou:
-         pití
-         piškoty, sušenky (které moc nechrupají), ovoce na malé kousky
-         knížku
-         malého panáčka do ruky
-         hračku, které nechrastí
-         střídat se v péči o dítě s manželem, nebo starším dítětem, střídat se v hlídání venku
-         přede mší si "odskočit"
-         pokud je to možné dítě chovat v náručí, chvílemi mu něco v kostele ukázat, co kde vidí
-         nenechat je pobíhat po kostele, střídat chování v náručí s malou procházkou kolem kostela
-         snažit se přijít včas a být v klidu, děti stres cítí a reagují na něj negativně

  
Zamyšlení -Ivana Horáková: "Návštěva mše svaté s dětmi" aneb "Má smysl v kostele jen být?"

Při návštěvě bohoslužeb můžete mít dojem, že nic nevímáte. Chci vás ale uklidnit. V období, kdy máte rodinu s malými dětmi, se jako nejlepší varianta jeví jít do kostela s cílem: zapamatuji si dnes alespoň jednu myšlenku. A pak už se nechejme pokojně „opalovat“ a nahřívat svátostným Kristem.
 
Když mám během týdne chvíli čas a jdu kolem kostela, stavím se do předsíně tzv. „pozdravit šéfika“. Po mnoha letech, co se takto s Ježíšem zdravím - někdy mu vyprávím, někdy se na něj jen dívám a naslouchám - vnímám Jeho působení na sebe asi jako v soláriu. Po pár návštěvách není vidět nic a pak najednou - barva je tu… Vím, že to není zrovna nejlepší příklad, o blahodárném vlivu těchto zařízení se dá pochybovat, ale o Ježíši, se kterým se setkám v tichu, nebo modlitbě, je to vždy ne ztracený, ale nalezený čas.
Jak zjišťuji, být před Ježíšem, ať v kostele, nebo v koutku domova, je časovou, hodnotovou, zdravotní a ekonomickou investicí. Podle hesla „s kým jsi, takový jsi“, se díky přátelství s Ježíšem proměňujeme a stáváme lepšími. Přetváří nás v sebe, řadí na svá místa priority, odpouští, uzdravuje, utěšuje, pochválí, napomene a to všechno v náručí lásky a plném přijetí nás samých.
S cílem zapamatovat si alespoň jednu myšlenku z nedělní mše svaté přicházím právě teď.  Kněz nás porovnával se zahradníkem, který vykopává plevel. Některý se mu podaří zcela vyhubit a některý prostě zůstane. Tak je to i s našimi hříchy a sklony. Některé, když na nich zapracujeme a modlíme se, zmizí, jiné ale zůstávají. Jak ale řekl P. Josef Vlček: „Není třeba být přespříliš smutný. V nebi totiž už žádné plevele nejsou.“
 
Tip na knihu: Cyril John, Pozvání k přímluvné modlitbě
       Autor je toho názoru, že stojíme na prahu zlatého věku přímluvné modlitby. Navzdory tomu, kolik pozornosti se věnuje v současnosti potřebě přímluvné modlitby, nenajdeme na toto téma dostatek kvalitní literatury. Kniha chce inspirovat mnohé lidi k tomu, aby zatoužili přijmout konkrétní závazek k apoštolátu přímluvné modlitby. Každý křesťan je totiž povolán k přímluvné modlitbě a většina z nás by se měla přimlouvat mnohem víc, než jsme zvyklí. Jako věřící jsme povoláni k jedinečnému poslání: nejen abychom žádali o konkrétní věci, ale abychom stáli ve víře a lásce před Bohem za druhé lidi, tak jako praotcové Izraele i proroci, tak jako cel& eacute; generace světců.
Kéž Duch svatý podněcuje stále více jednotlivců, modlitebních řetězců i center pro přímluvnou modlitbu v církvi, abychom se „postavili do trhliny“ před Boží tváří (srov. Ez 22,30) a přimlouvali se za příchod Božího království.

Jakou máte zkušenost s dětmi v neděli v kostele?

* Nedělní mše u nás je i dětská, malé děti jsou v boční kapli s rodiči, dělají kroužek kolem oltáře, při přijímání jsou pro křížek, na konci dostanou nálepku. Chybí mi ale slůvko pro ně.

* Chdíme s dětmi na mše od jejich narození, nejmenší má rok a půl a tak s ním často chodíme venku, protože víme, že jeho brebentění lidem vadí. Moc mě povzbudí, když nás někdo pochválí, že přesto do kostela chodíme a děti jsou hodné. Zita

* Hodně nám pomáhá přístup kněze, který i děti posadí dopředu a umí k ním promluvit nejen během kázání, ony pak ochotně zpozorní a cítí se důležité. To je vhodné pro děti od 3 let. Ale rodiče musí spolupracovat na udržení kázně. Vlasta.

* Máme pro děti chápajícího kněze a je fakt, že často jsou naše děti v kostele jediné, ale chceme, aby si zvykaly odmala. Bereme misálky a tiché hračky. Míša

* Dobrý den, je to těžké, ale je třeba příprava dětí do kostela už doma. Stanovení pravidel. Eva

* Máme jeden a půl letou holčičku, která si ráda prohlíží knížky a obrázky. Do kostela bereme dětský misálek a obrázky z živého růžence. Když už je moc upovídaná, tak jí dáme křupku a na chvíli je ticho... Někdy je to s ní nervy, ale rozhodně chci vytrvat. Nelíbí se mi, když někteří rodiče přestávají s malými dětmi do kostela chodit a pak čekají, že za pár let tam budou hodné.... Jen aby to pak nastalo! Zatím se učíme a zkoušíme, takže ocením i nějaké jiné zkušenosti. Pája