Nápady jak prožít Velikonoce v rodině podle Marie Nedbalové

Nepřinášíme vám univerzální návod, co a jak dělat správně, ale pouhé inspirace, protože každá rodina je jiná. Každý má svůj styl a měl by si proto z připravených nápadů vybrat, co je mu blízké, najít si vlastní cestu. Osvědčilo se nám, když se do příprav a rodinného prožívání velikonočních svátků zapojí děti už od nejútlejšího věku, abychom je vtáhli do odhalování tajemství Velikonoc. Zároveň víme ze zkušenosti, že děti milují opakování, a proto je dobré to, co se v rodině osvědčí, opakovat pravidelně každý rok jako rodinnou tradici.

VELIKONOCE ODHALUJÍ SMYSL SLAVENÍ NEDĚLE

• můžeme upozornit děti na význam a smysl slavení každé neděle v roce – je to den, kdy Ježíš slavně z hrobu vstal - rusky se neděle řekne „voskresenije“ – Vzkříšení

POSTNÍ DOBA:

• počítat s dětmi v kalendáři nebo za pomoci vlastní postní cestičky 40 dní postu (jako Pán Ježíš na poušti), od Popeleční středy včetně až po Bílou sobotu vyjma nedělí – viz úvodní stránky v každém z velikonočních misálků
• spolu s dětmi nakreslit postní „cestičku“ – např. čtyřicet koleček, dát nedělím zvláštní místo – obrázkem, ale třeba i tím, že v neděli čteme o pohádku víc, nebo do neděle znázorněné třeba kostelíčkem schovat dobrůtku podobně jako u adventního kalendáře (neděle není ani v postu postním dnem)
• připomínat si každý den svoje úsilí (třeba si dát předsevzetí každý den si přečíst úryvek z Bible, vybarvovat kolečka, posouvat si po postní cestě svůj špendlíček (každý člen rodiny může mít svou barvu)
• půst je od slova odpustit si (televizi – konkrétní pořad, PC hru, lze si odpustit i hloupé řeči u jídla, posmívání a popichování sourozenců...); postní předsevzetí volit pro děti lehčí, aby neztroskotaly hned na začátku; mít náhradní úkol (např. úklid myčky aj.) vhodný pro všechny členy rodiny, aby při případném nesplnění předsevzetí byla šance nápravy a nevzdávali jsme postní cestu předčasně
• nachystat si postavičky z lega, igráčků nebo dřevěné, z kousků hadříků jim udělat oblečení a znázornit si probíhající děj s vysvětlením (viz např. časopis Duha 11/2016 cesta „Od Popeleční středy až do Velikonoc“) - na fotce je oblečená skupina postaviček "igráčci"

KVĚTNÁ NEDĚLE

• už v týdnu si dojít procházkou na „kočičky“, vysvětlit jejich význam, proč je používáme, z jakého jsou stromu, proč nemáme v Čechách palmové ratolesti
• na neděli si přichystat první z „Velikonočních misálků“ (sada sešitků pro děti speciálně pro velikonoční svátky), ev. pastelky na vybarvování pro nejmenší (doplňující materiály k misálkům najdete na webu pražského arcibiskupství)
• v kostele budeme číst pašije o tom, jak Pán Ježíš přijal svůj královský úkol: neopustit ty, kteří jsou mu svěřeni a obětovat sebe za jejich záchranu; Ježíš přijal Boží vůli; předem si pašije můžeme číst doma – hledat v dětských biblích, v sešitcích Liturgie pro děti či ve Velikonočních misálcích obrázky pašijí, děti to inspiruje k dotazům (Kdo je tohle? Proč Ježíš spadl? Proč dávali Ježíšovi pít ocet, který není dobrý? Proč jedli beránka?) 

PONDĚLÍ, ÚTERÝ, STŘEDA v předvelikonočním týdnu:

• čas vhodný např. pro přípravu „domácí“ Getsemanské zahrady (sbírání materiálů k výzdobě – větvičky, mech, kamínky, vybírání figurek – viz Zelený čtvrtek)
• příprava bílé velikonoční svíce, kterou prozatím obalíme fialovou postní látkou, papírem (na vigílii se obal sundá, zazáří bílá barva – radosti z překonání smrti)
• najdeme si každý svoji krabičku s upomínkami na křest (o Noci vzkříšení budeme obnovovat křestní slib), můžeme počítat, kolik času od křtu uplynulo, lze si povídat o smyslu obnovy křestního slibu (děti většinou o slibu nevědí, složili ho za ně rodiče)
• inspirovat se v tištěné metodice „Velikonočních misálků“ v tom, co je který den Svatého týdne důležité, zahrát si s dětmi společenskou hru z metodiky „Cesta
  ke vzkříšení“

ZELENÝ ČTVRTEK

• pokud to jde, můžeme navštívit katedrálu, kde kněží obnovují kněžské sliby (krásně jejich služba navazuje na večerní obřad mytí nohou)
• příprava naší večeře, kdy si připomínáme Poslední večeři – připravit si "beránka" - pečené maso (jaký druh děti jedí), omáčku, hořké byliny (řeřicha, pažitka, petržel, čekanka)
• lze též jíst beránka upečeného na slano z velikonoční nádivky
• vymačkat vlastnoručně šťávu z hroznů k pití
• upéct 30 sladkých kulatých kousků pečiva -  „jidášky“ -  jako 30 stříbrných
• rozložit si jídlo na zem na deky, lehnout si k tomu jako v Izraeli
• tatínek (symbol otce zodpovědného za rodinu odcházející z egyptského zajetí) čte úryvky z Písma, vede modlitbu (klidně delší), vysvětluje význam beránka (lze červenou křídou pomazat veřeje dveří)
• po příchodu z obřadů zahalit kříž, který máme doma běžně na zdi – stejně jako se zahaluje po obřadech v kostele
• vyrobit si maketu "Getsemanské zahrady" – na větší plech nebo do polystyrenové desky potažené látkou upevnit do plastelíny větvičky jako stromy, mech, kamínky, písek – dát tam fialovou svíčku (nejlépe v lucerničce, aby mohla hořet i přes noc), která symbolizuje přítomnost Pána Ježíše;  během večeře svíčku zapálit a nechat hořet přes noc - dá se nahradit svíčkou z papíru s nakresleným plamínkem
  

VELKÝ PÁTEK

• držet přísný půst o chlebu a vodě, i když děti nemusí, ale většina z nich chce, je to pro ně zajímavá zkušenost (hlad naštěstí v ČR děti moc neznají), děti se mohou nasytit prostě - jen chléb bez oblohy, suché vařené brambory jako hlavní jídlo, pití bez cukru aj.
• sundat ze stolu ubrus, položit na holou desku symbol – koruna z trní nebo velký hřeb
• jít na křížovou cestu nejlépe na nějaký kopec (Golgotu), mimo kostel, pojmout ji rodinně (třeba přizvat příbuzné, přátele), pro děti schovat lístky s textem k zamyšlení, nechat je nést kříž vyrobený z větví atd.
• uklidit a připravit domov tak, aby už v sobotu nebylo tolik práce
• po návratu z obřadů zhasnou svíčku v Getsemanské zahradě (temnota smrti nastává) nebo ji odebrat
• odhalit ze čtvrtka zahalený kříž (stává se teď ústředním bodem)

BÍLÁ SOBOTA

• den ztišení - jít s dětmi do kostela alespoň na chvilku pomodlit se k Božímu hrobu
• upéct mazance, beránka, pečivo a nachystat je na nedělní požehnání, předpřipravit si slavnostní večeři
• barvit vejce – můžeme na ně napsat citát z Písma nebo k nim přidat přání s biblickými slovy pro sousedy, známé, osamělé lidi – nechat vejce v neděli požehnat
• na vigilii si připravit svoji křestní svíčku
• cestou z vigilie zpívat nějaké písničky, kde zní "aleluja", aby se děti mohly spontánně přidat k velikonoční radosti
• nachystat slavnostní velikonoční večeři
• po příchodu z obřadů Noci vzkříšení rozsvítit svíčku v Getsemanské zahradě a sejmou z ní temný fialový obal (zazářilo světlo vzkříšení)

NEDĚLE VZKŘÍŠENÍ

• cestou ze mše darovat část požehnaného jídla někomu ze sousedů nebo lidem bez domova, nenechat si tu radost pro sebe
• zajít na hřbitov, myslet na příbuzné a skutečnost vzkříšení, která se týká i jich
• zavést tradici „velikonočního dárku“ – Ježíšovo vzkříšení je veliký dar, a proto i my dostáváme dárek - dárek může být „velký“, aby ukázal, že Velikonoce jsou slavnější než Vánoce; na dárku může být napsáno Aleluja
• najít třeba místo, kam bude pravidelně rok co rok naše rodina odpoledne na Neděli vzkříšení chodit na výlet, procházku...

 VELIKONOČNÍ OKTÁV

Neděle vzkříšení přináší tolik radosti, že se ani do jednoho dne nevejde, tedy je "prodloužena" na 8 dní (tzv. velikonoční oktáv), „škrtáme“ dny všední a slavíme jednu prodlouženou neděli po celý oktáv (jako by se „zastavil čas“).

• každý z 8 dnů oktávu zaskočit byť na minutku do kostela
• číst si denně bohoslužbu slova pro tyto dny s úryvky o vzkříšení nebo z nich každý den vybrat jednu větu a tu si nechat na společném stole doma nebo v kuchyni, čteme ji
  při modlitbě před jídlem
• máme-li známé novokřtěnce, můžeme mít na stole figurku s jejich jménem či fotku
  a vždy u jídla se za ně pomodlit
• rozdávat při pomlázce vejce s nějakým citátem o vzkříšení (zrovna na Velikonoční pondělí čteme při bohoslužbě slova úryvky o hlásání radostné zvěsti o Ježíšově zmrtvýchvstání, je to výborná příležitost k nenásilné evangelizaci)

DOBA VELIKONOČNÍ – příprava na Letnice

• na destičku z polystyrenu posadit jedenáct figurek např z lega nebo igráčky – jako učedníky, kteří čekají na Ducha svatého, kolem nich udělat ohrádku z padesáti destiček s datumy (dřívka od nanuků, odřezky dřeva, pruhy tvrdého papíru – každý den se jedna odebere – k učedníkům se dostává světlo… číst si, jak se jim Pán zjevoval, povzbuzoval je, krásně by se dala využít Duha číslo 11 až 15 z roku 2015, kde si děti vystřihují z papíru postavy z Ježíšovy doby