Postní cvičení s Kafemlýnkem

Cvičení podle Mk 10, 51 „CO CHCEŠ, ABYCH PRO TEBE UČINIL?“

Příprava:

Papír, tužka, cca 15-20 minut času

Přečíst si celý úryvek z Markova evangelia (viz níže)

Krátké zamyšlení nad osobností slepce Bartimaia a Ježíše

Zadání k vlastnímu cvičení (písemná odpověď na 3 otázky)

Úryvek (Mk 10, 46 – 52)

Když Ježíš a jeho učedníci s velkým zástupem vycházeli z Jericha, seděl u cesty slepý žebrák - Timaiův syn Bartimaios. Jakmile uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, začal volat: "Synu Davidův, Ježíši, smiluj se nade mnou! " Mnozí ho okřikovali, aby mlčel. On však křičel ještě víc: "Synu Davidův, smiluj se nade mnou!" Ježíš se zastavil a řekl: "Zavolejte ho." Zavolali tedy toho slepce a řekli mu: "Bud' dobré mysli, vstaň, volá tě!" On odhodil plášť, vyskočil a přišel k Ježíšovi. Ježíš se ho zeptal: "Co chceš, abych pro tebe udělal?"

Slepec odpověděl: "Mistře, ať vidím!"

Ježíš mu řekl: "Jdi, tvá víra tě zachránila!" A ihned začal vidět a šel tou cestou za ním.

Zamyšlení:

1/  Jaký byl postoj Bartimaia?

2/  Jaký byl postoj Ježíše?

3/ Co odpovíš na Ježíšovu otázku Ty?

Postoj Bartimaia – slepého žebráka – měl jasno v tom, co nejvíc potřebuje

- víru v Ježíše už měl, slyšel o něm, a když zjistil, že prochází blízko, na nic nečekal, byl rozhodnutý jít/běžet si pro pomoc k Ježíši, přímo „vystartoval“

- my už máme také dar víry, ale možná nemáme jasno v tom, co vlastně pro svůj život potřebujeme

Postoj Ježíše: „…ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jako jeden z lidí.“2 Flp 1,6-7 Ježíš si měl a stále má postoj prostého služebníka, který je v každou chvíli, dnem i nocí připraven nám pomoci, posloužit, třeba i pokořující službou – mytí nohou viz J 13,5

- péči o nohy a o boty židé pokládali za ponižující. Žid nesměl požádat židovského otroka, aby mu umyl nohy nebo vyčistil boty, tím by jej ponížil. Ježíš bourá všechny přehrady. Posloužil apoštolům jako nejnižší otrok a co víc, zaplacením našich hříchů vlastním životem

-  když jsem vysvětlovala dětem, co pro nás Ježíš svou smrtí udělal, řekla jsem jim to na příkladu zloděje, nebo vraha, který za svůj čin má odpykat trest ve vězení. Ježíš odpykal všechny tresty za všechny vězně všech časů minulých, současných i budoucích, i za každý můj hřích proti Němu, proti lidem, proti sobě, i za moje zlá slova i myšlenky.

Ježíš zná Bartimaia, nikdo mu nemusí nic vysvětlovat a přece pokládá otázku: „Co chceš abych pro tebe učinil?“

Zadání:

- najdi si místo, kde nebudeš rušen (a)

- jsi tam taková, jaká jsi právě teď, s tím, co prožíváš, s nejistotami, úspěchy, neúspěchy, se svými boji i vítězstvími, se svou únavou a znechucením, nebo vyčerpáním, prostě se vším, co k Tobě patří, zůstaň v tichu a přemýšlení o tom, kdo jsi alespoň 3 (5) minuty

- napiš si na list papíru, co bys řekla ty na místě Bartimaia, co potřebuješ od Ježíše

- teď k Tobě přichází sám Ježíš, jeho pohled je pohledem lásky a vysloví větu: „Co chceš, abych pro tebe učinil?“

- řekni mu všechno, co si přeješ, aby pro Tebe udělal, pokuste se teď myslet především na své potřeby – napiš to bez zábran, upřímně a podrobně

- papír založ a zkus se k němu vracet – po cca měsíci, půl roce, roce, sleduj, co se mění či nemění

Závěr:

V každém okamžiku Tvého života je Ježíš s Tebou. Zná Tě, počítá s Tebou pro svůj plán. Měj důvěru, upřímnost a naprostou otevřenost. On všechno ví a miluje Tě víc, než vlastní život. Neboj se!

Ž 121,3 „Nedopustí, aby uklouzla Tvá noha, nedříme ten, jenž tě chrání.“

Iz 43,1 „Neboj se, já jsem tě vykoupil, povolal jsem tě tvým jménem, jsi můj.“