Škola řízení pro ženy

Když se maminky po rodičovské dovolené vrací zpátky do práce, mívají hodně napilno - musí zvládnout dosavadní provoz rodiny a přibrat další povinnosti, mezi které třeba patří řízení auta. Nebo jsou maminky, které díky podnikání potřebují vyjíždět častěji než dřív a nejsou si jisté. Vstříc ženám, které potřebují oprášit znalosti v řízení auta, vycházejí speciální autoškoly pro ženy. Jednou z prvních, která vznikla, byla "Škola řízení" v Brně. Pozvali jsme k mikrofonu autorku nápadu a také majitelku autoškoly Ivu Rážovou, která kromě ježdění autem ještě stihne psát pěkný internetový blog. Rozhovor připraví neřidička ze zásady Irena Kintrová.

Posluchačům jsme položili anketní otázku: "Jak se pozná dobrý řidič od špatného?" a také "Jaké postřehy máte k tématu?" Předkládáme výběr odpovědí.

* František: Dobrý den, dobrý řidič by měl být klidný, pozorný. Určitě i tolerantní a optimistický, měl by se umět ovládat a rychle řešit nenadálé situace.

* Jana: Dobry ridic bere ohled na ostatni,jezdi klidne,plynule,ma prehled co se deje na silnici.

* Ludmila: Přiznávám,že někdy si připadám spíš jak hasič, než máma,která veze děti,ale snažím se jezdit bezpečně.Ludmila

* Jana: Bezpečný řidič - klidný nespěchající vnímající i okolí....ale kdo dnes takový je? Sama jako matka na mateřské patřím spíš do té horší skupiny... a s tím odřeným autem to na mě sedí úplně...

* Hana: Jsem automatka, musim stihat rozvezt 3 deti do krouzku, kratke trasy az 7x denne. Jezdim rychle,ale predvidave. Nesnasim,kdyz mi nekdo jiny najizdi na naraznik.

* Lenka: Ma kamaradka ma 4 deti a vzdy pred jizdou se pomodli nahlas, tak si rikam, ze je to prima ochrana. Sama nejezdim, ikdyz mam ridicak. Chtela bych se urcite zase vratit k rizeni. 

TIPY NA KNÍŽKY:

První z nich je určena všem, které potkala nějaká krize, ať už vztahová, životní, profesní nebo finanční a jmenuje se "Důvěřuj sobě". Napsal ji bendektin Anselm Grün, který si všiml znepokojení lidí během ekonomické krize. Chtěl pomoci každému, kdo o to stojí, zburcovat odvahu k překonávání krizí. V první části rozebírá povahu kritických situací, jak se na ně začít dívat jako na šance a jaké podniknout praktické kroky, abychom se dostali z počáteční paniky. Pak objasňuje kde k překonávání krizí brát sílu a vidí ji v nekonečném zdroji darů Ducha svatého, které pečlivě popisuje a uvádí do praxe. Je to velice osvěžující a povzbudivé čtení. Mě osobně potěšila autorova slova v posledním odstavci, kdy si přeje, aby si lidé po přečtení nepamatovali jeho myšlenky, ale našli sami v sobě nové síly a možnosti. Pro všechny, kdo se cítí vyčerpaní, neschopní, utrápení, ohrožení nebo ustrašení doporučuji prolistovat knížku „Důvěřuj sobě“ od Anselma Grüna, vydal Portál.

Druhá knížka je pomocníkem k budování zdravého sebevědomí a vnitřní síly a je určená starším dětem, které se potýkají s problémy ve škole, kolektivu, mezi vrstevníky. Jmenuje se „Jak přežít, když si nevěřím“. Trojice amerických autorů psala svoji knížku pro děti, které zažívají nepřijetí, výsměch nebo permanentní neúspěch. Krok za krokem jim představuje řadu způsobů, jak si budovat přátelské vztahy, mít reálná očekávání, neztrácet kvůli neúspěchu hlavu, nezveličovat chyby a nenechat se neprávem deptat. Sebevědomí v jejich pojetí je zdravé poznání sebe sama, přijetí záporných stránek, ocenění kladných směrem k vyrovnání osobnosti. Knížku by ocenil ke čtení nejeden puberťák, ale i rodič, který vidí, že v téhle oblasti potřebuje jeho dítě posílit. Knížka „Jak přežít, když si nevěřím“ z Portálu.