Výchova s obrázky

Přednášku paní doktorky Lidmily Pekařové pořádala agentura Komuniké, která se zabývá pořádáním lektorských kurzů všeho druhu, mě ta nabídka zaujala, protože už před rokem mi nadšeně vyprávěla o její knižce jedna známá, jak jí to značně ulehčilo život, díky doporučení k sestavení tabulky činností (viz dole) takže už se ráno nemusí hádat s dětmi co ještě je třeba udělat, než se jde do školky nebo do školy. Ráda bych se na přednášku vypravila, ale nabízený termín nezvládnu organizačně, tak snad na podzim, kdy se bude konat na trochu jiné téma, ale rozhodně bude zase o výchově.

Zajímavých názorů na výchovu a komunikaci s dítětem má paní doktorka hodně, oceňuji její racionální přístup k věci, bystrý logický úsudek a neuvěřitelné množství zcela praktických rad a doporučení, které mohou velice zefektivnit chod rodiny a zmírnit třecí plochy. Chce to poslechnout si paní doktorku naživo, porozumět jejímu systému úvah a pak najít odvahu změnit některé své rodičovské zlozvyky... Ujišťuji vás, že to je na celé věci nejtěžší - překonat rozčarování z toho, že děláme jako rodiče spoustu věcí špatně a pak se rozčilujeme, jak strašné máme děti. Ale až překonáte morální kocovinu z chyb, vyzkoušejte alespoň jednu věc z nabízené palety nápadů... výsledek ale stojí za to! Na internetu najdete různé textové záznamy, ohlasy nebo recenze k přednáškám Lidmily Pekařové, ale i kdybyste zkusili jedinou věc, která vám pomůže k lepšímu ovzduší doma, stálo to za to...

V roce 2006 vyšla její knížka "Jak žít a nezbláznit se", o které nevím, jak je dostupná, ale můžete tady vidět její obálku. Co vás čeká, když knížku otevřete? Postupy jak učit děti samostatnosti, jak se s nimi efektivně domluvit a nemuset jim otročit tím, že bychom dělali všechno za ně a pro ně. Jak z dítěte vychovat na začátku školní docházky dobrého hospodáře, tím že ho naučím určitým rituálům a plnění úkolů... Jak se s dítětem domluvit beze slov tak, aby pochopilo, co má dělat a muselo o tom přemýšlet. Jak zvládnout vzdor dítěte nebo pubertu, aniž by došlo k řeckořímskému zápasu mezi rodičem a dítětem a další a další praktické postřehy...

Například jak dítě naučit dobrému vstávání? Aby postupně samo zvládalo svou obsluhu nebo se alespoň předešlo tomu, že se s ním budeme handrkovat co je ještě třeba dělat, neustále jej popohánět a připomínat mu jeho úkoly (např. vstát, jít na wc, umýt si ruce a zároveň obličej, jít snídat, uklidit ze stolu, převlékat se do oblečení, které si dítě samo nachystá večer, uklidit pyžamo, čištění zubů, rozestlat nebo ustlat postel, vzít si na cestu do školky svůj nachystaný batůžek s kapesníkem, pitím, oblíbeným plyšákem...)

- díky tomu, že mu uděláte tabulku s jednoduchými symboly pro postup při ranním vstávání - dítěti nakreslím obrázek např postel s šipkou vzhůru (vstát z postele); nočník (jít na wc); ruce a oči na které teče voda (ranní mytí); hrnek s talířkem (snídaně); hrnek s nožičkami (uklidit nádobí); tričko a kalhoty nebo sukně (převlékání); pyžamo s nožičkami (úklid oblečení), kartáček a pasta (čištění zubů), postel s odestlanou peřinou (stlaní), batůžek (svoje věci sebou)...

Já jsem na tabulky nešikovná, ale vymyslela jsem jiný způsob -  jednoduše použít placaté magnetky z jogurtu "kostíci", přelepit je bílou samolepkou (jen ty, které vám děti dovolí vzít, protože je mají dvakrát) a fixou pokreslit jednoduché symboly. Pod jméno dítěte seřadíte symboly tak jak jsou potřeba, za nimi udělat předěl - dítě splněné kroky přendává z místa na místo ALE POZOR! Musíte je seřadit na další den zpět VE STEJNÉM POŘADÍ! Pokud si netroufáte vyrobit své obrázky, využijte internet nebo děti samotné, aby nakreslily co je třeba. Až se dílo podaří, tak pěkně poklepáním na obrázek (nikoli slovně) upozorněte na to, co ještě není hotovo a pak chvalte, odměňujte, muckejte a jásejte tvora, s kterým je radost bydlet pod jednou střechou!