15. července 2010 – Štěpán Rak

V srpnu (2010) oslaví 65. narozeniny jeden z nejvýznamnějších českých kytaristů Štěpán Rak.
Studoval hru na kytaru na pražské konzervatoři a kompozici na Akademii múzických umění. Po ukončení studia v letech 1975–80 působil jako učitel na konzervatoři v Jyväskylä ve Finsku. Dnes je známý jako autor i interpret po celém světě, a to mimo jiné díky jeho moderní skladatelské technice. Pomocí neobvyklé kombinace již známých a často neslučitelných prvků se Rak snaží dokázat, jak velké možnosti kytara poskytuje. V jeho tvorbě najdete hudbu komorní i symfonickou, avšak převládá tvorba pro sólovou kytaru. Album Cesty naděje natočil se svým dlouholetým uměleckým partnerem, recitátorem Alfredem Strejčkem. Toho k tomuto projektu inspirovala kniha Pavla Vodvářky Křížová cesta nemocného rakovinou. Album obsahuje výběr z myšlenek důležitých osobností různých náboženství a filozofických proudů a jeho cílem je poskytnout útěchu těžce nemocným.
Skladatel Štěpán Rak se sice věnuje především kompozicím pro sólovou kytaru, avšak už v roce 1974 například složil skladbu Český sen pro velký dechový orchestr, varhany a bicí nástroje a nedávno zkomponoval Renesanční kvintet pro marimbu a smyčcové kvarteto. V srpnu 2009 měla premiéru Pavana pro soprán, barokní trubku, cembalo, smyčcový orchestr a kytaru a k největším Rakovým dílům z poslední doby patří také 30minutová suita pro čtyři kytary s názvem Hieronymus Bosch, na které pracoval téměř 10 let. „Osobnost tohoto holandského malíře, který již v renesanční době dal vlastně základy budoucímu surrealismu, mne coby výtvarníka fascinovala. Po celá léta jsem hledal i hudební vyjádření, jímž bych mu vzdal svůj hold,“ líčí autor. Z dalších nových skladeb zmiňme Bathory, kterou Rak premiéroval na vernisáži Juraje Jakubiska, nebo úplně novou kompozici Vůně Myrhy – Odpuštění.
V pořadu zazněly dvě ukázky z alba Cesty naděje, na kterém najdete myšlenky osobností, jako jsou nebo byli libanonský básník Chalíl Džibrán, Jaroslav Foglar, Rudyard Kipling, Antoine de Saint-Exupéry nebo svatý Pavel.
První text pochází od Jaroslava Foglara, druhý od Jaroslava Vrchlického.