Dopis nemocným - březen 2008

Dopis nemocným - březen 2008.

Drazí nemocní!

Dnes Vám představím anděla pokoje. Poslechněte si, co o něm Anselm Grün říká: „Pokoj byl pro mystiky vždy velice důležitý. Zvláště Mistr Ekkehart mluví stále znovu o pokoji. Pokojem rozumí mystik osvobození člověka od svého vlastního Já, vyprázdnění se od všech starostí a obav o sebe samého, aby naše srdce zcela zaujal  Bůh. Pokoj - jako vyjádření naší svobody, klidu, odstupu od všeho, co na nás zvenčí doléhá a hrozí, že nás pohltí, to není jen rys charakteru. Nedá se ani nacvičit. Abychom dosáhli pokoje, musíme hodně opustit.         

Především svět;  to znamená lpění na majetku, úspěchu, na uznání. Neboť kdo lpí na něčem pozemském, je závislý. A závislost odporuje lidské důstojnosti. „Nic nemít a vše vlastnit“ - to byl postoj moudrých všech náboženství a všech dob. Jen ti, kdo svým srdcem na ničem nevisí, kdo dokáží opustit vše, na čem ostatní tolik lpí, ten je skutečně svobodný. Často jsme závislí na blahobytu, zvyklostech, na lidech. V jedné průpovídce se říká, že jedině vzdáním se něčeho můžeme získat. Ale vzdát se něčeho to není asketický výkon, k němuž bychom se s námahou dopracovali. Spíš toho dosáhneme touhou po vnitřní svobodě a ve víře, že náš život bude teprve potom skutečně plodný,  až budeme nezávislí a svobodní. Nezávislí na tom, co si druzí o nás myslí, co od nás očekávají, až nebudeme závislí na uznání a podpoře lidí, teprve potom se opravdu setkáme se svým Bohem.

Pokoj ale vyžaduje také opuštění sebe samého. Nesmíme lpět ani na sobě, na svých starostech a obavách. Hodně lidí se pevně drží svých zranění. Nedokáží je zapomenout. Používají je jako obžalobu proti těm, kteří je zranili. Ale tím škodí sobě i jim. Opravdu potřebujeme anděla pokoje, aby nás naučil opustit ta naše zklamání a příkoří a  distancovat se od nás samých, ustoupit do pozadí a dívat se na svůj život z jiného stanoviska, z jiné strany.  Kdo se takto opustí, dokáže  pokojně reagovat na vše, i na ty pobuřující zprávy v mediích. Dokáže pokojně  odpovídat na kritiku i odmítnutí. Necítí se ničím a nikým ohrožen. Nebojí se, že se pod ním propadne zem, neboť získal odstup od všech vnitřních i vnějších zmatků. Ví, že anděl pokoje jej drží a říká mu: „ Je něco mnohem důležitějšího, než mínění druhých, než úspěch a image. Vrhni se do Boží náruče! Tam je pevný základ, odkud se můžeš pokojně dívat a očekávat vše, co přichází!““

Anselm Grün ve své knížce Andělé pro život jich uvádí sto. Možná, že byste si vybrali jiného, ale mně se zdá, že právě teď by lidé na celém světě potřebovali za ochránce a poradce právě tohoto anděla. Aby, nejen v době velikonoční, ale stále znovu všem  připomínal slova  Pána Ježíše, která tak často opakoval svým apoštolům a která říká i nám: „Pokoj vám!  Já jsem to! Nebojte se!  Já jsem přemohl svět!“

Moc Vás zdravím a přeji radostné Velikonoce.

Sestra Pavla