Dopis nemocným - červen 2008
Když jsem se před svatodušními svátky modlila novenu k Duchu Svatému, objevila jsem krásnou modlitbu Karla Rahnera. Chytla mě za srdce a nevím proč, říkala jsem si, že to by opravdu měla být denní modlitba kněží.
Dopis nemocným - červen 2008.
Drazí nemocní!
Když jsem se před svatodušními svátky modlila novenu k Duchu Svatému, objevila jsem krásnou modlitbu Karla Rahnera. Chytla mě za srdce a nevím proč, říkala jsem si, že to by opravdu měla být denní modlitba kněží. Tak se ji modlím denně za ně a pro ně. Ale protože se právě v červnu máme modlit za kněze a zejména novokněze více než jindy, napadlo mně nabídnout ji také Vám. Snad se Vám natolik zalíbí, že s ní budete denně za ně a o ně prosit i Vy.
„Přijď, Duchu Svatý, Duchu Otce i Syna,
přijď, Duchu lásky, Duchu synovství, Duchu pokoje, důvěry, síly a svaté radosti. Přijď, tajemný jásote v slzách světa,
přijď, vítězný živote v smrti země,
přijď, otče ubohých, zastánce utištěných,
přijď, světlo věčné pravdy,
přijď, lásko vlitá do našich srdcí.
Nemáme nic, co by Tě mohlo přinutit a proto důvěřujeme. Naše srdce se ve skrytu bojí Tvého příchodu, protože jsi nezištný a jemný, protože jsi jiný než my. Máme však nejpevnější zaslíbení, že přesto přijdeš.
Přijď tedy, přicházej den ode dne nově a více. Spoléháme na Tebe, na koho jiného se můžeme spolehnout? Milujeme Tě, neboť jsi láska sama. V Tobě máme Boha za Otce, neboť Ty v nás voláš Abba - Otče!
Děkujeme Ti, Oživovateli, Duchu Svatý, že v nás přebýváš, že Ty sám chceš v nás být pečetí živoucího Boha. Pečetí na jeho vlastnictví.
Zůstávej při nás, neopouštěj nás v trpkých bojích tohoto života, ani při jeho konci, až nás všechno opustí.
Přijď, Duchu Svatý.
Amen!“
Snažím se touto modlitbou prosit za kněze hlavně přede mší sv. Přivedla mě k tomu knížka sv. Otce Benedikta XVI. „ Modlitba“, kde m.j. velice krásně mluví o liturgii. Podle něj: „Liturgie uskutečňuje spasitelné objetí mezi Bohem a člověkem… Liturgie nás volá ke službě Bohu, pro Boha a pro lidi. Nechceme v ní vystavovat sebe na odiv, ale sklonit se pokorně před Bohem a být prostupní pro jeho světlo. V liturgii se Ježíš modlí s námi, my se modlíme s Ježíšem, a tak se dostáváme do skutečného styku s Bohem, vstupujeme do tajemství věčné lásky Nejsvětější Trojice. Čím více se necháme liturgií proměňovat v Krista, tím budeme schopnější proměňovat i svět, budeme vyzařovat Kristovu dobrotu, jeho milosrdenství a lásku k lidem. Úkolem každého účastníka liturgie je nést všem radostnou zprávu, kterou obdržel a oduševňovat jí společnost…“
Je-li to úkolem každého účastníka…, což teprve kněze! A tak pevně věřím, že budeme-li se s s touto modlitbou obracet na Pána právě přede mší sv., Duch Svatý, který se v nás modlí, už se postará o další. Je to opravdu velice těžký úkol a jedině vzájemná modlitba dodá k němu sílu. Vždyť právě proto i národní úmysl Apoštolátu modlitby na červen zní podobně:
„Aby se kněží stále více posvěcovali skrze slavení Eucharistie a službu bližním.“
Moc Vás zdravím
Sestra Pavla.