Dopis nemocným - červenec 2010

Dopis nemocným - červenec 2010

Drazí nemocní!

V tomto prvním letošním prázdninovém měsíci bych Vám chtěla nabídnout další knížečku  Guy Gilberta, a to „Růženec světla“. Ani nevíte, jak ráda bych všem, zejména těm mladým, kteří se chystají vyrazit někam do světa na zkušenou nebo aspoň ven na dovolenou, vtiskla do rukou nejen růženec, ale i tuto knížečku. Bohužel, to možné není, takže se růženec budeme modlit my a s obsahem té knížky Vás aspoň částečně postupně seznámím.

V úvodu P.Gilbert říká, proč Jan Pavel II. připojil 5 tajemství světla  k 15 už existujícím: chtěl nás ponořit do Kristova lidství! Píše: „My křesťané Kristovo lidství často přeskakujeme. Jeho božství, OK! V to věříme. Ale jeho lidství nás přesahuje. A přece o něm slyšíme při každém evangeliu. V den, kdy pochopíme, že Kristus byl i lidskou bytostí, skutečně lidskou, se v nás něco s definitivní platností změní. Pokud v to uvěříme, můžeme se s ním setkat důvěrněji než se všemi těmi, které máme kolem sebe. Pokud jsme o tom přesvědčeni, pak „Kristus je zde“, nejlepší přítel;  na celém světě není nikdo tak veliký a nemiluje nás tolik jako On ... Nechci mluvit za Otce, ale myslím si, že by  řekl asi toto: ´Jdi s mým milovaným Synem. Je tvůj vzor. Kráčej v jeho stopách. Vždy znovu k němu promlouvej a pak zmlkni, abys mu naslouchal ... Jakmile začneš číst evangelium, dostane se ti zvláštní milosti, a to za podmínky, že se uklidníš a že v tobě zavládne pokoj ... Už se bez něho nebudeš moci obejít ... Čti tyto řádky s radostí, že objevuješ úžasného člověka, Krista ... Ježíš uměl fantastickým způsobem naslouchat a právě z toho se zrodila jeho mimořádná schopnost rozlišovat ...  Jak velmi je dnes ve světě potřeba lidí, kteří umí naslouchat! My totiž neslyšíme to, co nám druzí říkají. Nikdy si nebudeme navzájem dost naslouchat. Kouzelné je, když najdeme  někoho, kdo umí  opravdu naslouchat, umí mlčet,  neuhne pohledem a je tu jen pro nás. Stává se to zřídkakdy! Ale když se to stane, je to dar z nebe... Tohoto daru se dostalo např. faráři arskému, který trávil mnoho hodin denně ve zpovědnici ... Poslouchal Božíma ušima, aby k lidem mohl promlouvat Božím slovem. A právě proto kajícníci propukali v pláč... Jestliže si neumíme najít čas, abychom naslouchali druhým, nenajdeme si ho nikdy ani pro Boha. Naslouchání druhým je pro toho, kdo chce naslouchat Bohu, zásadní věcí... Kristův pohled byl pohledem lásky.Této magii nikdo neodolá. Každý člověk byl pro něj bytostí světla. Důkazem je poslední pohled, ten, který upřel na lotra na kříži. Kristův láskyplný pohled spočinul i na Jidášovi. To je tajemství neuskutečněného setkání. Jediným pokladem, který dával Jidášovu životu smysl, bylo pár stříbrných mincí. A na to umřel. - Co dává smysl našemu životu dnes? Jsou i  naše životy až po okraj zaplněny majetkem, penězi, pohodlím, našimi  jistotami?“

Moc Vás zdraví

                                                                                             Sestra Pavla