Dopis nemocným - červenec 2011

Ze školy by měl vycházet mladý člověk jako harmonická osobnost, ne jako specialista.
Dopis nemocným - červenec 2011.
Drazí nemocní!
Nedávno jsem v jedné křížovce vyluštila zajímavou tajenku: „Ze školy by měl vycházet mladý člověk jako harmonická osobnost, ne jako specialista.“ I když tam nebyl uveden autor, plně s ním souhlasím. Mladou harmonickou osobnost, plnou ideálů, schopnou vnímat a milovat krásu kolem sebe, stále toužící po novém poznávání světa a lidí, ale i Toho, kdo to všechno stvořil - to náš svět potřebuje! Ne mladého přechytralého specialistu, který vším ostatním kromě svého oboru pohrdá. Jistěže se postupně určité specializaci nevyhne, ale jako harmonická osobnost k ní bude přistupovat úplně jinak. Kéž by to naše školy dokázaly. Začínají prázdniny a tu mívám vždy takové tajné přání podstrčit všem, co se pouštějí někam do světa, něco pěkného na cestu. Tentokrát jsem objevila útlý sešit básní „Sváteční meditace“, které napsal a vydal P. František Klika. Škoda, že si některou báseň nemohou vzít s sebou. Poslechněte si některé z nich aspoň Vy a v duchu je předávejte svým drahým.
Cesta k moři.
Chystám se na dovolenou k moři bez břehů, času i prostoru, kde krása neklame a sláva světa je hanbou. Proto jsem emigroval z volnosti světa do kázně Církve, vybaven valutou lítosti nad vinami a víry ve smírnou moc Kristovy krve, abych se nemusel propadnout studem nad bídou své duše, až stanu na jeho břehu vysvlečen z těla, ale s radostí se mohl vrhnout do vln nekonečné lásky našeho Otce.
Naděje
Z hlubin vesmíru mi, Pane, dáváš tušit svou moc, ze štítů velehor svůj majestát, z bohatství květů svou krásu, z pohledu dítěte svou čistotu. V úžasu ale zůstávám chladným, maličkým, bezmocným. Pohled na tvůj kříž, dílo nad všechna tvá díla vznešenější, mne však proměňuje - může mně někdo milovat více? - vlévá mi blaženou naději. Tvé vzkříšení bude i mým údělem, až mne přitiskneš jako pečeť na své srdce, navěky vtiskneš svůj božský polibek ...
Pramen lásky
Myšlenkou se můžeš dotknout i hranic vesmíru, vše co vnímáš má své meze, jen Bůh rozměry nemá ... Všude je celý, rozum tu zůstává stát, kontakt je možný pouze srdcem, jen láskou zakusíš jak je ti blízko. Podobá se matce milující své dítě víc než sebe ... Mariina láska byla silnější než smrt i celé peklo ...Tak se mohlo stát, že Bůh přišel na svět jako člověk, abys pochopil svou závratnou důstojnost. Z jeho srdce kopím otevřeného ti vytryskl pramen čisté vody v Nejsvětější Svátosti ...
Úzká cesta
Stoupání proti srsti své přirozenosti, nakloněné ke zlému, není lehké. Vrchol v nedohlednu, času poskrovnu, cestička poslušnosti, pokory, odříkání čím dál strmější; břímě sobectví a smyslnosti je třeba stále nadlehčovat, až ti zůstane čistá víra v Boží všemohoucnost, blažená naděje na věčnou radost, láska ke Kristu a jeho Matce - jediná bezpečná lávka přes údolí stínů smrti ...
Prázdný člověk
Proč se, můj Pane, nenápadně vytrácíš z našeho světa? Vyrovnal se snad člověk technikou Tvé moci, stal se všemohoucím a vševědoucím, že pro Tvé divy už tu není místa? Svým blahobytem nahlédl do Tvého nebe, poznal Tvé myšlenky, vše řídí a plánuje i bez Tvého požehnání, spravedlnosti sám činí zadost. - Člověk je, můj synu, oslněn sám sebou, sám před sebou vyrostl v boha, už nevidí můj řád a neslyší můj hlas, ztratil schopnost milovat - a Já jsem přece Láska ...
Blízkost Boha
Zvyšuj rychlost techniky i života, Boha však nedosáhneš; svými radioteleskopy se dotkni hranic vesmíru, vyřeš tajemství atomů, k Bohu nepronikneš; v několika minutách znič celou zemi, Bohu roven nebudeš! Neboť jediný atom nemůžeš stvořit, jediné buňce dát život. Bůh je ti blízko, můj bratře, na dně tvé duše v malém koutku, tak malém, že musíš na kolena, čelo sklonit až k zemi. Pak uvidíš Světlo, v němž nemůžeš bloudit, dotkneš se Boha, sám budeš jako Bůh ...
Modlitba
Věčný Otče, probuď nás dřív, než nám jednou provždy poslední hodinkou vypneš televizor, odpojíš počítač a my staneme zahanbeni mimo čas a prostor tváří v tvář Tvé existenci, absolutní moci a pravdě, nekonečné dobrotě a lásce. Už teď nám odhal - než bude pozdě - slávu kříže, už nyní dej zakusit radost vzkříšení.
Naděje - Žádná válka, krvavá i nekrvavá, ať ti nezastíní křesťanskou naději na konečné vítězství Života
Dobra, Lásky; na radostné shledání spravedlivých po slavném zmrtvýchvstání v Kristově věčném království!
Krásné prázdniny a dovolenou!
Sestra Pavla