Dopis nemocným –  květen 2010

Dopis nemocným – květen 2010.

Drazí nemocní!

Ve své knize "Oslovit Zachea" má Tomáš Halík krásnou pasáž o Panně Marii. Protože letošní květen je završený slavností Seslání Ducha svatého a Panna Maria byla vždy "plná milosti", je s ním neoddělitelně spojena. Vidíme, že kde je Maria, tam je Duch Boží. Následující úryvek to jen potvrzuje:

"V liturgii se zpívá nádherná gregoriánská antifona 'Tota pulchra es, Maria' – Maria, ty jsi celá krásná... Díváme-li se na Marii, vidíme neporušený obraz ženství; vidíme ženu tak, jak byla v Božím plánu. Na mnoha ženách můžeme pozorovat, co se sebou, s větším či menším zdarem udělaly podle svého osobního vkusu... Na Marii vidíme vkus Hospodinův. Dovolte mi poznamenat, že čím déle medituji o Matce Páně, tím více Stvořitelův vkus oceňuji.

V půvabné knížce jednoho známého biologa jsem četl tuto úvahu: 'Kdyby se naše planeta měla setkat s nějakou mimozemskou civilizací,  tak by bylo krásné a dobré, kdybychom jako první signál vysílali Bachovu hudbu, protože ta je patrně to nejkrásnější a nejvznešenější, co bylo na této planetě v celých jejich dějinách lidským duchem vytvořeno. Mohla by tedy být tím, čím bychom mohli ty neznámé bytosti hned napoprvé oslovit a trochu se pochlubit.' Mne napadla hned taková pošetilost: Kdybychom se teď dozvěděli, že naše dějiny právě končí, co nebo koho bychom vybrali, aby naším jménem vyšel vstříc Soudci světa?

Když chtěl Hospodin sám oslovit lidstvo a poslat do našich dějin své Slovo, pak nalezl na naší planetě jedno místo, kudy se mu zalíbilo vejít: tím místem byla Maria, nepatrná dívka z galilejské vesnice. Prastarý křesťanský hymnus Te Deum zpívá doslova: Non horuit virginis uterum – Nezhrozil se lůna panny.

Když Pán hledal, kudy k nám vejít, nalezl její otevřené srdce. A když nás chce oslovit – každého z nás – tak možná hledá právě ten mariánský bod v našem životě. Možná ho tolik nezajímá, jak jsme zbožní, mravní, chytří, asketičtí, ukáznění – chce spíš vědět, jak jsme otevření, otevření pro jeho Slovo a jeho vůli. Brána, kudy Pán vchází, to je to mariánské – FIAT – staň se! Ať se mi stane podle Tvého slova!"

Není to krásné? Máme jistotu, že právě ve chvílích, kdy se nám zdá velice těžké, ba nemožné vykonat či přijmout vůli Boží, je tu Maria! Nevěsta Ducha svatého, tak ji nazývá církev. A – jak říká kardinál Meisner – kde je Maria, tam není žádná zrada, žádná bezradnost. Dává nám orientaci a ukazuje cestu. V jejím působení je rozeznatelné vanutí Ducha Božího a jako naše mocná přímluvkyně a těšitelka je odrazem Ducha svatého.

Moc Vás zdravím

Sestra Pavla