Dopis nemocným - prosinec 2012
Drazí, v tomto roce víry snažme se i advent prožít tak, abychom opravdově slavili narození našeho Pána.
Dopis nemocným - prosinec 2012
Drazí nemocní!
Jak víme, ve čtvrtek 11. října vyhlásil Sv. Otec Benedikt XVI. Rok víry! Dal nám tak celý rok k dispozici, abychom si znovu plně uvědomovali svou víru. Opravdu věřím? A vím skutečně, čemu vlastně věřím? Dokázal bych nevěřícímu prostými slovy vysvětlit, proč se modlím, chodím do kostela, ke svátostem? Dokázal bych říci se sv. Pavlem: „Vím, komu jsem uvěřil? Když jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, ale ...“ Nezůstala moje víra stát na stupni dítěte? Není vše to ostatní jen takový „pozůstatek“ po rodičích, krásná vzpomínka na radostné dětství, pěkný zvyk, který se snažím zachovat, případně předat svým dětem, vnukům? Umím se dobře modlit? Nebo je to jen odhrkání v dětství naučených modliteb, aniž bych vůbec vnímal, co vlastně říkám? Dříve snad nebyl čas, ale teď už si ho přece jen najdeme. Zkusme se modlit pomaleji, abychom vnímali každé slovo. V Otčenáši, Zdrávasi, v každé modlitbě jsou skryté vzácné poklady. A ve Vyznání víry a v Desateru je obsažen celý katechismus. I kdybychom neměli žádné knížky, máme vlastně stále po ruce vše, co potřebujeme. A růženec!
Drazí, budou Vánoce! Je paradoxní, jak dlouho před adventní dobou už nám to připomínají nejen obchody svou výzdobou, ale i média svými reklamami. Inu, lidé světa jsou prozíraví. Zdobí se domy, na náměstích stojí ozdobené vánoční stromy a po tmavých listopadových dnech ulice i okna září světlem hvězd a betlémů. Je to pěkné, ale bez víry pouze fasáda! Nejsou i u nás Vánoce jen dojemnou fasádou, plnou dárků, koled a účastí na půlnoční mši sv.
Drazí, v tomto roce víry snažme se i advent prožít tak, abychom opravdově slavili narození našeho Pána. Obnovme svou víru tím, že si hluboce uvědomíme tu velikou lásku, kterou nám Bůh projevil, když nám dal svého jednorozeného Syna. Pán Ježíš přišel na svět a žil s námi, aby nás naučil poznávat a milovat Boha, našeho Otce. Vše to, co žil a hlásal o milosrdenství potvrdil svou smrtí na kříži a svým slavným zmrtvýchvstáním. Ježíš Kristus je vskutku naše jediná Cesta, Pravda a Život! Prosme a přejme si navzájem, ať jsou tyto Vánoce opravdu krásné a radostné, i kdyby třeba vůbec nezbylo na nějaké dárky, i kdyby se nám pro různé bolesti a starosti chtělo plakat. Na tom všem tolik nezáleží, jsou to jen vnější věci, které pominou. Ale nekonečná Boží láska zůstává! Prosme tedy, ať se v naší radosti u jesliček odráží především i vděčnost za ten drahocenný dar víry, který nám byl dán. Je to dar naprosto nezasloužený, dar nekonečné lásky a milosrdenství, kterého je tolik světu zapotřebí. Sv.Otec Benedikt XVI. jednou řekl: „V Dítěti ležícím ve stáji Bůh ukazuje svou slávu, slávu lásky, která dává darem sama sebe a která se zbavuje své velikosti, aby nás vedla po cestě lásky.“
Nic jiného nedá světu pokoj a mír, než opravdová víra v tuto Boží lásku.
Radostné a pokojné Vánoce Vám přeje
sestra Pavla
