Dopis nemocným - říjen 2013

Dopis nemocným - říjen 2013

Drazí nemocní!

Tentokrát mě velice zaujal říjnový všeobecný úmysl Apoštolátu modlitby, který zní: „Aby ti, kdo se cítí obtíženi životem do té míry, že si jej přejí ukončit, zakusili blízkost Boží lásky.“ Zprávy o stále se zvyšujícím počtu sebevražd, zvláště mladých lidí, jsou alarmující. Ale když se vážně zamyslíme nad životem a celkovou situací naší společnosti, ani to není zas tak překvapující.  Když to vezmeme od začátku: kolik jen je rozvodů a rozvrácených rodin! Jaké zoufalství a úzkost to způsobí v dětské duši, když najednou odejde otec nebo matka, které tak milovali! Uvěří ještě někdy v lásku? Nebo později: nadaný hoch úspěšně vystuduje vysokou školu, ale slíbené místo dostane ten, jehož otec má peníze a  známosti. Zdá se, že to je kletba naší doby. Touha po penězích, které dávají člověku nejen blahobyt, ale i moc nad druhými. Dá se podplácet, získat cokoli, protože korupci, jak se zdá, nikdo neodolá. Proč? Svět opustil Boha, ztratil víru! Papež František to ve své encyklice Světlo víry přirovnává k modloslužbě starých Izraelitů. Říká tam, že namísto víry v Boha se upřednostňuje uctívání modly, jejíž tvář lze stanovit a jejíž původ je známý, protože si ji sami zhotovujeme. Modla je záminkou k tomu, abychom se sami postavili do středu reality klaněním se dílu vlastních rukou. Víra  je opakem modloslužby; je návratem k živému Bohu skrze osobní setkání. Věřit znamená svěřit se lásce milosrdné, která vždy přijímá a odpouští, podporuje a orientuje život. Víra je zdarma Bohem darovaný dar, který vyžaduje pokoru i odvahu důvěřovat a svěřit se, aby byla vidět osvětlená cesta setkání Boha s lidmi. Křesťanská víra se soustředí na Krista, je vyznáním, že Ježíš je Pán a Bůh jej vzkřísil z mrtvých.  Křesťanská víra je tedy vírou v plnost Boží lásky, v její schopnost přetvořit svět a osvěcovat čas. Víra zjevuje, jak pevné mohou být vazby mezi lidmi, když je Bůh uprostřed nich. Osvěcuje vztahy mezi lidmi, protože se rodí z lásky. Právě díky své spojitosti s láskou se víra dává do konkrétních služeb spravedlnosti, práva a pokoje. Ano, víra je obecným dobrem, její světlo nám pomáhá budovat naši společnost tak, aby kráčela vstříc nadějné budoucnosti. Mladí lidé touží po plném životě. Nechat se cele Kristem uchvátit a vést jeho láskou rozšiřuje životní horizonty, dává pevnou naději, která nezklame. Víra není útulkem pro lidi bez odvahy, nýbrž je rozletem života. Naučí nás dobře rozpoznat spravedlivé formy vlády poznáním, že autorita přichází od Boha, aby sloužila obecnému dobru. Odstraníme-li ze života víru v Boha, oslabí se naše vzájemná důvěra, bude nás sjednocovat pouze strach a stabilita bude ohrožena.  Každé utrpení nám připomíná, že služba víry obecnému dobru je vždy službou naděje, hledí vpřed a ví, že jedině v Bohu může naše společnost nalézt pevné a trvalé základy. Nenechme si nikdy a nikým tuto naději ukrást!

Moc Vás zdraví

Sestra Pavla