Dopis nemocným - říjen 2014

Drazí nemocní!

I kdyby měsíc říjen nepatřil odedávna Růžencové Panně Marií, i kdyby národní úmysl Apoštolátu modlitby nás nevybízel k prosbě, „Aby nás úcta k Panně Marii vedla k pozornosti vůči Božímu slovu a k pohotové službě bližním“, tak už sama takřka zoufalá situace ve světě by nás pudila utíkat se v modlitbě k té, jejíž přímluva vítězí nad každým zlem. Prosme Marii, ať je nadějí a odvahou všem pronásledovaným křesťanům, všem uprchlíkům na celém světě i všem, které sužuje hladomor, všem, kterým hrozí nové boje a válka. Žít v těchto souženích  vyžaduje hodně odvahy a síly, kterou  Panna Maria měla. Právě o tom měla jednou sváteční   slovo publicistka a misionářka Alexandra Alvarová, které jsem se snažila zaznamenat:

´O odvaze, pokoře a zbabělosti. Pokora je vzácná ctnost, dnes téměř neznámá. Ale Maria v ní vynikala, byla jí vlastní. Dnes je považována spíš za slabost a pokud se jí někdo chlubí, tak jen proto, aby skrze ni unikl těžkým úkolům. A to je zbabělost. Pravá pokora vede naopak k velké odvaze. Je si plně vědoma své slabosti, ale současně nesmírné velikosti a moci Boží, která je se mnou. Jak musela být Maria odvážná, když řekla andělovi Ano! Jaká to odvaha!´

A v traktátu roudnického převora  Petra Klarifikátora je vroucí modlitba k Panně Marii. Prosí sice za jednotu církve, ale stejně tak i o její ochranu a pokoj a mír na celém světě:

„K Tobě ať se obrací má modlitba, blažená Panno, neboť tvůj sladký hlas nedoléhá ani tak k lidskému sluchu, jako spíše k srdci  Miláčkovu. K Tobě volám, mocná vládkyně světa, Matko Boží, požehnaná rodičko Života, prostřednice lidského pokolení, přímluvkyně hříšníků.

Pospěš na pomoc, ať nejsme rozchváceni, ať nejsme zničeni, ať se nerozštěpíme. Povstaň buď k nám dobrotivá, povstaň, buď k nám milostivá, povstaň, my sami nemůžeme povstat pod tíhou svých hříchů, abychom ukázali svou bídu. Povstaň, těšitelko ubohých  všech opuštěných a přítelkyně hříšníků, svazkem pokoje spoj znesvářené, vždyť v Tobě se spojily v tak podivuhodnou jednotu rozdílné přirozenosti Tvého Syna. Spoj protiklady všech rozdílných chtění, záměrů, citů a názorů pevným poutem opravdové a dokonalé lásky. Přijď nám na pomoc! My sami nechceme, ba ani nemůžeme přijít, protože nám brání ctižádost, marnivost, lakota a vášeň. Přijď tedy Ty k nám, prosíme!! Kéž Tvé neporušené panenství vyrovná vinu naší porušenosti a Tvá pravá, Bohu milá pokora naši nadutou domýšlivost; kéž Tvá všem  široce otevřená láska přikryje ubohost našeho sobectví a Tvá neposkvrněná čistota zahladí tu skvrnu našeho rozštěpení, které jsme způsobili těmito proviněními. Co si sami nezasloužíme, ať nám dá Bůh na Tvou slavnou přímluvu. Ó Panno, Ty přec znáš naši tíseň lépe než my sami  Přijď nám na pomoc!“

Moc Vás zdravím

Sestra Pavla