Dopis nemocným – srpen 2010

„ABYCHOM NAŠLI ODVAHU A SÍLU PŘEKONÁVAT ZLO DOBREM I TAM, KDE SE OBJEVUJE V PODOBĚ NENÁVISTI, NÁSILÍ A RASOVÉ NESNÁŠENLIVOSTI.“
Dopis nemocným - srpen 2010
Drazí nemocní!
Možná jste si také všimli, že úmysly Apoštolátu modlitby na tento měsíc jsou velmi podobné Všechny vlastně vyjadřují totéž jako úmysl našich biskupů, který zní:
„ABYCHOM NAŠLI ODVAHU A SÍLU PŘEKONÁVAT ZLO DOBREM I TAM, KDE SE OBJEVUJE V PODOBĚ NENÁVISTI, NÁSILÍ A RASOVÉ NESNÁŠENLIVOSTI.“
Společně nás vybízejí k témuž, a to k modlitbě za překonání zla dobrem, strachu a obav jen o sebe sama, k ochotě být tu i pro druhé. Dobře víme, že svět neobrátíme; to nás ale neomlouvá před snahou pomáhat aspoň v tom nejbližším okruhu kolem nás – v rodině, v domě, kde bydlíme, v místě, kde žijeme, všude, kde jsme. A jak to dělat? Myslím, že moc krásně to vystihuje P. Guy Gilbert ve své knížce Růženec světla, o které jsem se zmínila už minule. Ke 4. tajemství: 'Ježíš, který na hoře Proměnění zjevil svou slávu' píše:
"Každý dostal své dary a své poslání v církvi, aby proměňoval ty, za které má určitou zodpovědnost. Duch svatý nám v tom pomůže víc, než bychom si dokázali představit. Je jen nezbytné ho prosit, aby jeho vanutí naši činnost doprovázelo. Podmínkou je, že Duchem svatým bude proměněn nejprve náš vlastní život. Kristus nám neúnavně opakuje a nabádá nás: 'Modlete se bez ustání'. To je první a nejdůležitější vzkaz, který nám zanechal. Druhý úkol vyslovuje věta: 'Že jste učedníci Kristovi, lidé poznají podle toho, jak umíte milovat'... Z násilí se rodí strach. Strach působí, že se člověk uzavírá sám do sebe. Z lásky však se rodí setkání. A setkání vede k Bohu... Neboj se těch, kteří tě chtějí uzavřít v tobě samém. Zabíjejí nevinné, ale nikdy nezabijí naději. Buď bojovníkem naděje.
Nemoc tě ochromila? Neboj se! Pohlédni na tvář Jana Pavla II. Po obrazu církve vítězné, kterou zosobňoval svým atletickým vzezřením, ukázal světu více než kdokoli jiný tajemnou tvář proměněného a překonaného utrpení. Přijmi stárnutí, je to čest. Bojuj proti nemoci. Zmírňuj bolest trpících. Navštěvuj nemocné. Jestliže bude tvá tvář Pánem proměněna, setkáš se všude s očima plnýma světla. Stále znovu si opakuj, že „člověk je větší než jeho viny“. Neztotožňuj nikdy mladého delikventa s jeho prohřešky, ponech jeho budoucnost otevřenou. Nepodporuj boháče v tom, že se zabydlí v majetku, který shromáždil a kterého užívá jen pro sebe. Tvůj láskyplný pohled může změnit každou, i tu nejhorší lidskou bytost.
Jestliže budeš každý den věnovat tolik času modlitbě jako sledování televize, Bůh ti požehná. Právě doba strávená denně v tichu a mlčení ti přinese potřebnou sílu a energii. Jedině díky vnitřnímu životu bude z tvých činů vyzařovat proměněný Kristus.“
Moc Vás zdravím.
Sestra Pavla