Dopis nemocným - srpen 2015

Vysává ji z nás stejně jako vyprahlá země pohlcuje každou kapku vody, která na ni spadne, že? Naopak časté bouřky, mohutné vichřice a lijáky, ničící vše, co jim stojí v cestě, nám stále znovu dokazují, jak je člověk proti přírodě i v 21. století naprosto bezmocný. Jen to jediné nám může pomoci všechno snést, vydržet, neklesat, začít znovu a jít dál, jak jen to jde - naše víra! A právě o ni prosme pro naše drahé, vyprošujme jim to veliké štěstí víry, tak krásně vyjádřené i v oné knížce nejlepších přání vnukovi. Zde jsou další:

„Přeji Ti štěstí ze setkání, vždyť každý z nás je vlastně Já a Ty. I málo slov Tě může povzbudit. Prosba a dík jsou víc než zdvořilosti. Pozornosti mají nečekaný účinek, jakmile Tě obšťastní i pohled očí nebo Tě dojme opětovaný úsměv. Přeji Ti, abys byl věrný a spolehlivý. Je to veliké štěstí mít někoho, ke komu můžeš vždy přijít. Co dva lidi spojuje je to, co si vzájemně sdělují. Přátelství se podobá prostoru, který je vyplněn dálkou i blízkostí.

Přeji Ti lásku, jejíž proměňující sílu zakusíš na těle i na duši. Její něžnost Tě vždy povzbudí a potěší. Jestliže Tě někdo přijme se všemi Tvými klady a zápory, poznáš, že jsi skutečně milován a budeš se cítit v bezpečí. Je velkým štěstím umět se rozdávat, aniž bys ztratil sám sebe. K nejobšťastňujícím vzájemným darům patří mít čas jeden pro druhého. Kdo umí naslouchat, mnohému v životě porozumí. Každý mezitón nás učí nově poznávat nejen svůj protějšek, ale i sám sebe. Najdeš-li někoho, komu se můžeš se vším svěřit, budeš šťastný. Celý život je neustálá změna. Pouze ten, kdo nepřestává vnitřně růst, může se stát někým. Přeji Ti, aby ses uměl přijmout takový, jaký jsi a udělat ze sebe to nejlepší. Snaž se mít trpělivost se sebou i s druhými. Čekat není ztracený čas, ale získaný život, kdy každý okamžik se může proměnit v drahocený dar. Sžij se s přírodou. Každé kvítko a každý strom Ti povídají  svou tajuplnou řečí o nepochopitelném. Snaž se chápat i rub štěstí. Život se neobejde beze strachu a starostí. Přesto ale, kdo přijme různá omezení a uzná své vlastní hranice, už tuší něco o podstatě bytí. Mnohdy nás život staví do stínu, abychom znovu našli světlo. Snaž se zachytit souvislost mezi krásou a pravdou. Přeji Ti, abys poznal, že jedině hluboké pravdy a opravdová krása v Tobě oslovují něco, co daleko přesahuje povrchní vnímání. Probouzejí v Tobě touhu předávat dál vše to krásné,  dobré a pravdivé celému světu.

Neobyčejné štěstí však najdeš jedině v tichu. Když si je zamiluješ, naplní Tvé tělo i duši tak, že spatříš,  co Ti jinak život zatají. Z hloubi duše zazní v Tobě něco nevyslovitelného. Ozvěna věčnosti!“                                                                                                    

Moc Vás zdravím

Sestra Pavla