Kapucínský kostel Nalezení sv. Kříže
Při putování po brněnských kostelech jsme již dospěli ke třetímu zastavení, kterým je klášterní chrám bratří kapucínů. Kapucíni dodnes sídlí v rozlehlém areálů s terasovitou zahradou, umístěném pod Petrovem, při původních městských hradbách. A stále spravují kostel Nalezení sv. Kříže, který dnes slouží i jako kostel farní. Také prohlídku tohoto chrámu zakončíme soutěžní otázkou, navíc váz pozveme k osobní návštěvě kláštera.
Kapucínský klášter v Brně založil roku 1604 olomoucký biskup, kardinál František z Dietrichsteina, za podpory zemského hejtmana Ladislava Berky z Dubé. Klášter byl tehdy vybudován na předměstí Brna, poblíž Měnínské brány. Tento původní klášter však nechal během obléhání Brna švédskými vojsky roce 1645 vojenský velitel Raduit de Souches zbořit, aby ho nepřátelské vojsko nemohlo zabrat a učinit si z něho opěrnou základnu. Bratří se pak uchýlili do měšťanského domu na dn. Náměstí Svobody a bohoslužby sloužili v tamním (dnes zbořeném) kostele sv. Mikuláše.
Nový klášter si kapucíni postavili mezi léty 1648-1651 pod Petrovem, na tzv. Uhelném trhu, na místě několika domů, které získali darem od hraběte Františka Magnise. Při klášteře byla založena také rozlehlá terasovitá zahrada, která sahala až k hradbám města. Výstavbu kláštera i kostela řídil brněnský stavitel Ondřej Erna. Jedná se o soubor jednoduchých budov, postavených v raně barokním stylu. Klášterní kostel Nalezení sv. Kříže byl postaven v souladu s řádovými stavebními pravidly, a jeho podoba je tedy totožná s ostatními kapucínskými kostely, stavěnými podle italského modelu, který vytvořil řádový bratr Antonio z Pordenone. Výstavbu brněnského kostela finančně podpořil zemský hejtman, hrabě Kryštof Pavel z Liechtensteinu-Castelkornu.
V první polovině 18. století vznikla při kostele (zřejmě úpravou sklepních prostor původních měšťanských domů) hrobka, určená pro řádové bratry a dobrodince kapucínů. Později byl nově řešen i vstupní portál kostela a schodiště s terasou, na které byly vyzdviženy sochy řádových světců, vytvořené brněnským sochařem Janem Adamem Nessmanem. Z odkazu Františka barona Trencka bylo tehdy také vybudováno tzv. Trenckovo křídlo, ve kterém se dodnes nachází vzácná knihovna s nástropní freskou, znázorňující disputaci sv. Bonaventury a sv. Tomáše Akvinského.
Dochoval se také velmi kvalitní původní barokní mobiliář kostela. Vzácnou památku představuje především oltářní obraz Nalezení sv. Kříže, umístěný na hlavním oltáři. Zachycuje scénu nalezení Kristova kříže císařovnou Helenou a ověření jeho pravosti. Pravý kříž byl identifikován tím, že když na něj jeruzalémský biskup Makarios nechal položit polomrtvou ženu, žena se po dotyku kříže uzdravila. Kdo nechal obraz pořídit pro brněnský kapucínský kostel, zatím přesně nevíme. Jednalo se o první barokní velkoformátový oltářní obraz na Moravě, který měl velký význam pro další vývoj místního barokního malířství.
A právě obrazu na hlavním oltáři v klášterním kostele Nalezení svatého Kříže se tentokrát týká naše soutěžní otázka. Ta zní: Který známý německý malíř je jeho autorem? Odpovědi pište na seniori@proglas.cz nebo písemně na adresu Radio Proglas, Barvičova 85, 602 00 Brno. Na obálku prosím připište "Vítejte senioři".
Pokud máte zájem prohlédnout si kapucínský klášter v Brně osobně, můžete se zúčasntit komentované prohlídky v pátek 26. listopadu od 15 hodin. Zájemci uvidí kostel, klášter, knihovnu, hrobku i přilehlé terasovité zahrady. Provázet bude bratr Vojtěch Dvouletý.
Další informace o historii i současnosti kapucínského kláštera v Brně najdete na webových stránkách České provincie kapucínů www.kapucini.cz
Cyklus Brněnské kostely vzniká za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky. Více na kostelybrno.signaly.cz.
