Minoritský kostel svatých Janů v Brně
Podruhé se mohli posluchači pořadu Vítejte senioři! vypravit do jednoho z brněnských kostelů. Tentokrát to byl klášterní chrám bratří minoritů. Areál patří k nejstarším klášterům města Brna. Menší bratři konventuálové přišli do Brna nedlouho po dominikánech v první polovině 13. století a téměř bez přerušení zde působí až dodnes. Sídlí při kostele sv. Janů, který dnes slouží také jako kostel farní. Také prohlídku tohoto chrámu zakončíme soutěžní otázkou.
Brněnský klášter minoritů byl založen v době prvního rozmachu řádu menších bratří konventuálů, někdy kolem roku 1230. Podle barokní tradice klášter fundoval Jan Velen Černohorský z Boskovic, který byl po své smrti roku 1240 pohřben v klášterním kostele sv. Jana Křtitele. Další dobové prameny uvádějí jiná jména, takže kdo byl skutečným fundátorem kláštera se dnes asi již nedozvíme. Jisté však je, že roku 1257 byl olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburgu vysvěcen klášterní kostel sv. Jana Křtitele. Původní kostelík i klášterní budovy vyhořely během požáru města roku 1262. Díky donaci Václava II. však byly brzy obnoveny. Tehdy bylo také rozšířeno patronicium kostela o sv. Jana Evangelistu.
Během středověku byly osudy kláštera velmi pohnuté; nevyhnuly se mu další požáry ani morové rány. Za husitských válek našlo v klášteře asyl mnoho minoritů z Čech i zábrdovičtí premonstráti. Na začátku 16. století dosáhl klášter rozmachu díky podpoře obyvatel města Brna. Památkou na tuto dobu jsou vzácně dochované pozdně gotické nástěnné malby v křížové chodbě.
Až do konce 16. století chrám poskytoval místo posledního odpočinku příslušníkům rodu Boskoviců, který vymřel smrtí Jana Šembery Černohorského roku 1597. Během stavovského povstání v letech 1619-1620 to byly právě pouze kostel sv. Janů a dominikánský kostel sv. Michala, kde byly i nadále slouženy katolické bohoslužby. Ostatní chrámy připadly luteránům.
K výraznému rozšíření klášterního komplexu došlo v první třetina 18. století, kdy byl klášter i s kostele barokizován. Stavební práce prováděl známý brněnský stavitel Mořic Grimm. K severní lodi kostela byla tehdy přistavěna i budova, zv. Loreta, která v sobě dodnes ukrývá vzácně dochovaný soubor Svaté chýše a Svatých schodů.
Během josefínských reforem byl klášter na rozdíl od většiny ostatních ušetřen. Roku 1784 došlo pouze k přeměně jeho chrámu na kostel farní, jehož správa byla ponechána minoritům. Klášter byl zabrán až komunistickým režimem roku 1950. Chrám i nadále sloužil jako farní kostel a budovy konventu byly přeměněny na internát a kancelářské zázemí Moravské galerie. Po roce 1989 byl klášter opět navrácen řádu minoritů.
Také tentokrát zazněla ve vysílání pořadu soutěžní otázka: Roku 2007 oslavili brněnští minorité velké výročí vysvěcení svého chrámu. Kolikáté výročí to bylo? Odpovídat můžete do 17. listopadu mailem na seniori@proglas.cz anebo písemně na adresu Radio Proglas, Barvičova 85, 602 00 Brno. Na obálku prosím připište Vítejte senioři! Na vítěze čeká výpravná publikace Biskupství brněnské.
Pokud vás minoritský kostel v Brně zaulaj, můžete si jej přijít prohlédnout i osobně. Chrám i Loreta bývají otevřené od pondělí do středy mezi 11 a 15 hodinou. Přivítají vás zde průvodci z minoritské farnosti.
zdroj:
Martina Kudlíková – Zuzana Korcová, Konvent minoritů v Brně, Brno 2010.
Cyklus Brněnské kostely vzniká za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky. Více na kostelybrno.signaly.cz.
