Novinky z nakladatelství Portál - podzim 2012, 2. část

Michael Hesemann: Georg Ratzinger – Můj bratr papež

Můj bratr papež je název knižního rozhovoru, který poskytl Georg Ratzinger, bratr současné hlavy katolické církve Benedikta XVI., německému novináři Michaelu Hesemannovi. Georg poutavě vypráví o úzkém přátelství, které pojí oba bratry už více než 80 let. Rozhovor vznikl u příležitosti 60. výročí vysvěcení obou bratrů na kněze.

Georg Ratzinger je o tři roky starší bratr Josepha Ratzingera. Pro blízký vztah, který spolu od dětství mají, lze říci, že nikdo nezná papeže lépe než on. V obsáhlém rozhovoru Georg vypráví o dětství a mládí, které spolu strávili v několika bavorských maloměstech, když tatínek, povoláním policista, musel poměrně často měnit působiště. Hovoří o nástupu nacismu, který chlapce zastihl v arcibiskupském semináři. Oba se totiž už v útlém věku rozhodli stát se knězi. Válečná léta odvelela staršího Georga do armády a teprve po válce mohlo začít jejich kněžské působení. Georg i Joseph byli vysvěceni ve stejný den, 29. 6. 1951.

Georg od dětství prokazoval velký hudební talent, po studiích se postupně stal uznávaným hudebníkem, přes 30 let vedl Vrabčáky řezenského dómu, světoznámý chlapecký sbor při řezenské katedrále. Rozhodně nežil ve stínu svého bratra. Joseph byl vynikající teolog, „nejmladší profesor teologie na světě“, pokládaný za „teologické zázračné dítě“, ovšem dlouho známý převážně v německých kruzích. Z univerzit byl v roce 1979 povolán do Říma, kde působil jako blízký spolupracovník a intelektuální opora papeže Jana Pavla II. V Římě se pak vyvíjela dále jeho kariéra až ke jmenování papežem. Čtenáře možná překvapí kapitola, v níž Georg popisuje, jak vnímal Josephovo jmenování papežem. Ale ani to bratry nerozdělilo. Kniha se dá chápat také jako oslava rodiny – Georg popisuje, jak drželi pohromadě, jak je rodiče vychovávali, jaké hodnoty jim předávali, a také jak se děti o rodiče postarali až do posledních dnů.

Součástí knihy je také fotografická příloha dokumentující obrazem Georgovo vyprávění. Pro české vydání byla na obálku knihy vybrána fotografie ze společné cesty bratrů do Prahy.

Bronnie Ware: Čeho před smrtí nejvíce litujeme

Kdyby dnešek byl vaším posledním dnem, umírali byste bez jakýchkoli výčitek? To je otázka, kterou si čtenáři budou klást při čtení knihy Čeho před smrtí nejvíce litujeme. Knihy, která se hned po vydání stala světovým bestsellerem. Autorka, Australanka Bronnie Ware,  pracovala několik let v paliativní péči a starala se o klienty tři až dvanáct týdnů před jejich smrtí. Při tom zjistila, že téměř každý člověk, o nějž pečovala, litoval přinejmenším jedné z následujících pěti věcí:

Kéž bych měl odvahu žít opravdu podle sebe, ne podle očekávání druhých.

Kéž bych tolik nepracoval.

Kéž bych měl odvahu vyjádřit své city.

Kéž bych si udržel vztahy se svými přáteli.

Kéž bych si dovolil být v životě šťastnější.

Zní to jako jednoduchá přání. Ale autorka byla nablízku zoufalství svých klientů a cítila jejich opravdový smutek nad neuskutečněnými záměry. Ji samotnou to velmi ovlivnilo - k lepšímu. Dokázala se zbavit osobních pochybností a začala žít svobodněji a šťastněji. A tuto zkušenost chce nyní sdílet se čtenáři.

Bronnie Ware přistupuje k tématu smrti velmi citlivě. Ve své knize především ukazuje, že nemá smysl čekat na vzdálenou budoucnost, ale raději žít aktivně tady a teď. Setkáme se s příběhy jednotlivých klientů a zjistíme, jak se vyvíjel jejich život a proč nyní litují své nečinnosti. Na konci však autorka ukazuje, jak obrovský smysl má nalezení sil a odvahy ke změně.

Čeho před smrtí nejvíce litujeme může být skvělým dárkem pro přítele, který zvažuje změnu zaměstnání, pro někoho, kdo je „příliš zaměstnaný”, nebo pro člověka v nejlepších letech, který začal bilancovat svůj život. Téma má sílu oslovit širokou čtenářskou obec, lidem dodá naději, že ani v poslední fázi života nemusí být pozdě na to změnit některé věci.

Autorka o své zkušenosti sama řekla: „Hodně let jsem pracovala v paliativní péči. Se svými pacienty jsem poznala, že člověk hodně roste, když čelí smrti. Naučila jsem se nikdy nepodceňovat lidskou kapacitu růstu. Některé změny byly neobyčejné. Každý z klientů čelil různým emocím – popření, strachu, výčitkám a nakonec přijetí. Každý z nich našel před smrtí mír, každý z nich! Život je volba. Je to váš život. Volte vědomě, volte moudře, volte upřímně. Volte štěstí.”

Guy Gilbert: Ať se ti život povede!

Guye Gilberta není asi posluchačům Proglasu třeba dlouze představovat. Známý francouzský vychovatel delikventní mládeže a kněz píše často a rád a jeho knihy vycházejí pravidelně nejen ve Francii, ale i v jiných zemích světa a také v Česku. Nyní tu máme jeho novinku Ať se ti život povede aneb Rady pro každý věk – od mladých po dinosaury.

Autor v krátkých kapitolách nabízí rady všem, kdo chtějí dobře naložit se svým životem. Trápíte se? Máte pocit, že nic nemá smysl? Ztratili jste někoho blízkého? Nudíte se? Jste osamělí? Honíte se za prací a nic jiného nestíháte? Guy Gilbert vás svojí knihou zklidní. Ukáže vám, kde je skutečný smysl existence, bez ohledu na věk, postavení, vzdělání. Jak je jeho zvykem, příliš nefilozofuje, ale uvádí konkrétní příklady, často ze svého vlastního života, a na nich ukazuje, co je dobré a kde se dá naopak hodně ztratit. Vyjadřuje se jednoduše a přesně. Stačí uvést názvy některých kapitol: Zbystřete smysly, Kde schováváte svou radost?, Bojujte proti beznaději, Hrdličky a rodina, Šéf na místě šéfa, Zůstaňte mladí, Radujme se, že stárneme ad. Knížka Ať se ti život povede! je útlá, ale nabitá poselstvím a inspirací. Hodí se i jako výborný dárek pro přátele nebo kolegy.

Příběhy pro potěchu duše - audiokniha

Bruno Ferrero napsal v r. 1990 knížku Příběhy pro potěchu duše. Portál ji krátce na to vydal česky a dodnes ji úspěšně dotiskuje, protože u čtenářů vzbudila nebývalý zájem. Proto jsme se rozhodli ji letos trochu ozvláštnit a vydat ji v jiné podobě – jako audioknihu. CD obsahuje stejné příběhy jako kniha, ale v podání herce Alexandra Postlera. Jsou to krátké příběhy ze života, podobenství, bajky
a zamyšlení. A nutno říci, že nový kabát jim velmi sluší. Interpretace A. Postlera je citlivá a příběhy, pro některé čtenáře už notoricky známé, najednou dostávají nový rozměr. Díky zvukové podobě můžeme objevit jejich další, skrytý smysl a uvažovat o nich trochu jinak. Můžeme je poslouchat v klidu doma, ale mohou nás doprovázet i na cestách, např. v autě nebo v přenosném přehrávači.
A jak dodává autor Bruno Ferrero: „Tato knížka krátkých příběhů a myšlenek přináší drobné moudrosti. Není určena k tomu, abyste ji přečetli jedním dechem. Stačí jedna povídka denně. Nechte ji, aby se uložila ve vaší mysli. Každý příběh je jako malá skříňka – otevřete ji, sáhnete dovnitř rukou, objevíte semínko, které je tam schované. Věnujte mu pozornost a nechte ho klíčit ve vaší duši.“